Českobratrská Církev
Evangelická
Horní Krupá a Havlíčkův Brod

V naší zemi se čas od času říkávalo, že má-li být člověk dobrý a spravedlivý, že si každého Pán Bůh musí trochu přitesat. To znamená, že ho musí vychovat, vést životem, dobře mu radit, jak se rozhodovat. Život každého z nás je, jako byste tesali sochu. Člověk sám dokáže vytesat jen hrubé obrysy, často je to dost zubaté, neumělé. Je to taková hrubá práce. Ale když tu práci vede Bůh, ta socha najednou dostane na jemnosti, vidíte krásně každý záhyb a detail.

kázání humpoleckého evangelického faráře Pavla Šindlera, které zaznělo na bohoslužbách pod širým nebem v Krupce.

"Čí království bude velkolepější a trvalejší? To království vznešených a úchvatných staveb, velikého architekta a urbanisty, nebo toho potulného kazatele, architekta lásky a milosti? Čí život bude naplněnější, krále, který celý život trpěl (a asi oprávněně) strachem z toho, že i nejbližší mu usilují o život a jeho trůn, nebo život Nazaretského Ježíše, který svůj život z lásky obětoval za druhé, i za toho, který ho zradil?..."

"A právě v tomto mi svět dnes přijde tak zrádný, zrádnější pro nás, evangelíky, kteří jsme jej učinili plně svým domovem. Odmítli jsme před světem uzavřená, klášterní prostředí, virtuální reality, vzdušné zámky, byť by byly sebeúchvatnější. Mnohé jsme díky tomuto postoji naší civilizaci dali. Ovšem zároveň s tím, mám dojem, že jsme se v tomto světě uzamkli, tak málo z něj dovedeme pomyslně vystoupit. V dnešní době ke svému životu nejsme schopni přistupovat iniciativně, tvořivě. Vlastně stále více a více pouze reagujeme, snažíme se pomyslný míček vyslaný na naši stranu vrátit zpátky a už není čas mířit, zvolit směr a dráhu..."

"Víte, lidi si nás anděly představují opravdu legračně. Jednou jsem měl něco vyřídit v jednom kostele. Přiletím tam a všude kolem spousta dřevěných andělíčků. A pak jsem se viděl na jednom obraze. No, já vypadal. Na hlavě jsem měl takové kudrliny, jako kdybychom s Michaelem v nebi nenosili na hlavě nic jiného než natáčky..."

" Přijde mi to jako přiléhavý obraz. Církev, která s vyznáním Ježíše jako Mesiáše má v ruce klíče od nebe, má pravomoc svazovat a rozvazovat, odemykat a zamykat. Ale se svým nepochopením toho, kdo a co je Mesiáš, se svou snahou měnit Ježíšovu potažmo Boží vůli, ztrácí to podstatnější - dveře, ke kterým klíč patří. Ztrácí sám cíl, smysl a důvod Ježíšova zápasu. Kolikrát se církve v takové pozici v dějinách ocitly, kolikrát se v takové pozici ocitáme sami?..."

Milost vám a pokoj od Boha Otce našeho a Pána Ježíše Krista
„Brány, zvedněte výše svá nadpraží, výše se zvedněte, vchody věčné, ať může vejít Král slávy. Kdo to je Král slávy? Hospodin, mocný bohatýr, Hospodin, bohatýr v boji. Brány, zvedněte výše svá nadpraží, výše je zvedněte, vchody věčné, ať může vejít Král slávy. Kdo to je Král slávy? Hospodin zástupů, on je Král slávy!“ (Ž 24)

Píseň 24 Tvá Bože je všechna země (272 Jak vítati mám tebe)

Modlitba

Milost vám a pokoj od Boha Otce našeho a Pána Ježíše Krista
„Hospodine, změň náš úděl, jako měníš potoky na jihu země! Ti, kdo v slzách sejí, s plesáním budou sklízet.“ (Ž 126,4-5)

Píseň 126 Pán obrátil běh příběhů

Modlitba

Dva příběhy o synech, kteří odcházejí ze svého domu a zase se vrací. Který příběh je více ten náš? Který z nich žijeme nebo budeme žít? O čem je nebo bude? O prázdných rukách marnotratného syna? O nejistém a rozechvělém čekání na návrat svých dětí? O nepochopení těch, kteří zůstali, a přitom se jejich život překlopil do marnosti? O boji s druhými a Hospodinem o poznání, Boží blízkost, požehnání? O boji s druhými a Hospodinem a o najití pokory a usmíření s těmi svými? O laxním a duchovně chudém životě s požehnáním na dosah ruky? Nebo o tom, že to co Bůh s láskou dává, můžeme vzít?

Kdo nechce pracovat ať nejí. Málo kdo ví, že tento citát, který jsem ještě v dětství vídával na různých červených hadrech psaný žlutým písmem, že je citátem z Bible. Paradoxně se stal argumentem „pracující třídy“ také vůči flanďákům a všem „černoprdelníkům“. Běžte pracovat do továrny, mezi dělníky, zněly rady církevních tajemníků.