Českobratrská Církev
Evangelická
Horní Krupá a Havlíčkův Brod

Byl to trochu jako letitý pozdrav, který se kdesi zatoulal a nyní po mnoha letech přišel do poštovní schránky. Rád prolézám antikvariáty. V jednom z nich v jedné krabici jsem našel sešit velikosti A4 namnožený cyklostylem. Na něm obrázek kalicha s otevřenou biblí. To obvykle zpozorním.

přednáška kantora, hudebníka, pedagoga Ladislava Moravetze, kterou pronesl (zazpíval, zahrál) 25.9. 2012 v Galerii stodola v Horní Krupé

 Přepsaná druhá část kroniky evangelického sboru v Horní Krupé, tak jak do ní zapisovali poznámky zde sloužící faráři.

Přepsaná první část kroniky evangelického sboru v Horní Krupé, tak jak do ní zapisovali poznámky zde sloužící faráři.

Znění tolerančního patentu. Císařská listina, kterou si evangelíci neváhali v úctě "natrvalo" vyvěsit do svých nově vznikajících kostelů a modliteben. Vážíme si ještě dostatečně svobody svědomí, kterou máme?

Evangelický sbor v Horní Krupé a v Havlíčkově Brodě je součástí větší rodiny Českobratrské církve evangelické – ČCE), která zřizuje a zastřešuje v České republice 263 sborů. V nich je přihlášeno cca 114 445 členů. ČCE byla založena v roce 1918 sloučením dvou základních reformačních proudů (švýcarského tzn. kalvinistického a německého tzn. luterského), které na území Čech a Moravy od vydání Tolerančního patentu (1781) působily. Tím vlastně vznikla první tzv. sjednocená protestantská církev v Evropě.
Toto společenství křesťanů s pokorou přiznává, že je více typů cest křesťanské víry, ke kterým se každý může otevírat, avšak základním kamenem víry je životní příběh Ježíše Krista (evangelium – z řeč. dobrá zpráva), dosvědčeného v Bibli. Evangelická víra se opírá též o hluboký rozhovor Hospodina s lidem Izraele (Starý zákon), o neohrožený život prvních generací křesťanů po Kristově zmrtvýchvstání. Naslouchá také svědectvím těch, kteří v průběhu dějin církve se dokázali vracet ke kořenům víry, naděje a lásky, když s Biblí v ruce se odvážně ptali po pravdě (např. Augustin, František z Assisi, Hus, Chelčický, Luther, Kalvín, Komenský, Masaryk).
Vzájemný rozhovor mnoha tradic se odráží také v učení ČCE. Svou víru vyslovujeme nejen skrze starokřesťanská vyznání, ale také pomocí čtyř vyznání dalších, které vznikly v průběhu dějin reformace (ať v Čechách či jinde v Evropě). ČCE si je vědoma svých kořenů v minulosti ale skrze současnost otevřeně vyhlíží budoucí dění, na kterém se snaží mít účast.
Se zřetelem k biblické zvěsti o Boží lásce a milosrdenství k člověku se chceme orientovat v dnešním složitém světě, v každodenním životě a v mezilidských vztazích. K bližním pak vstupuje se slovem povzbuzení ale i konkrétní pomocí (střediska Diakonie ČCE). Chceme, aby naše víra nenásilně, přesto zřetelně a srozumitelně dosahovala do všech oblastí života. Své místo mezi námi mají jak lidé z rodin, v nichž se evangelické vyznání dědilo z generace na generaci, tak i ti, kteří dnes nově hledají životní orientaci a společenství, do něhož by mohli patřit.

Více na: www.srcce.cz   nebo na www.evangnet.cz

Ať v dobách radostných či zlých, středem života víry jsou nedělní bohoslužby, ke kterým se schází lidé všech generací. Ti se společně modlí, zpívají písně, zamýšlí se nad působením evangelia ve svém životě, sdělují si své radosti i bolesti a v neposlední řadě přijímají od Boha požehnání do dalších všedních či svátečních dnů. Významovým centrem bohoslužeb je Bible a vysluhování svátostí (křtu a večeře Páně).
Přes týden se společně scházejí různorodé skupiny lidí na biblických hodinách pro dospělé, kde se vzájemně učí číst a rozumět základní normě naší víry – Bibli. Děti se scházejí na biblických hodinách, kde poznávají základní biblické příběhy, zpívají nespočet písní a se svým farářem dovádí při mnoha hrách. S prázdninami se děti vždy těší také na letní tábor. Vánoce mají spojené s vánoční hrou, skrze kterou zvěstují dospělým evangelium o narození Ježíše Krista.
Děti ve starším školním věku se schází na přípravě ke konfirmaci (z lat. tzn. potvrzení), což je slavnostní chvíle, kdy se vědomě přiznávají ke křtu jim v raném dětství udělenému. Pro tuto slavnost se společně připravují i na víkendových soustředěních společně s ev. sborem ze Sázavy. Při schůzkách mládeže se mladí svou orientaci ve víře snaží prohlubovat skrze vzájemné rozhovory, zpěv, kulturu a skrze modlitby. Střední generace si vždy po jeden večer v měsíci rozšiřuje své obzory víry zvláště se zajímavými hosty, ale také nezapomíná tvořit rukama (keramika) či si hrát s dětmi (pouštění draků, soutěžení).

Obsahem setkávání
V centru všech setkání je zvěstování evangelia, tj. společné čtení a výklad Bible, modlitba a velký důraz je kladen na vzájemné sdílení. Tradičním prvkem života celé evangelické církve je zpěv. Zvláště za komunismu byli velkou vzpruhou evangeličtí písničkáři (S. Karásek, B. Mikolášek, S. Klecandr, a jiní). Písně jsou zpívaným vyznáním víry, výkladem biblického textu a modlitbou zároveň. Proto v našem společenství působí též pěvecký sbor mládeže (Johnyho ovce). Ti k sobě zvou další zpěváky ze sousedních sborů.
Společenství církve poznáváme a prožíváme především ve vlastním sboru s lidmi, kteří bydlí v našem nejbližším okolí. Sbor je prostorem, kde nalézáme a společně tvoříme to, z čeho žije naše víra a z čeho mohou žít i lidé kolem nás. Činnost sboru řídí staršovstvo, které si jednou za šest let sami volíme. Představiteli sboru jsou farář a kurátor. I oni jsou voleni demokratickým způsobem.
Sbory v jednotlivých regionech se sdružují do seniorátů. Náš sbor patří do Horáckého seniorátu (zhruba kraj Vysočina). Každý ze čtrnácti seniorátů i celá ČCE jsou spravovány obdobně jako každý farní sbor. Nejvyšším představitelem církve - synodním seniorem - je od roku 2003 farář Joel Ruml.

Mosty
ČCE má velice úzké kontakty na křesťany nejen evangelické a nejen evropské. O cestu spolupráce a tvůrčího partnerství však ČCE usiluje nejen v zahraničí i s ostatními církvemi v této oblasti. Hornokrupský sbor pěstuje od r. 1980 partnerství mimo jiné s holandským evangelickým sborem v Aalst-Waalre. Toto partnerství nás mnohdy v minulosti podepřelo. O vzájemnou podporu se snažíme i nadále skrze vzájemné návštěvy. Nezapomínáme však na zahraniční sestry a bratry ve východní Evropě, zejména v Ukrajině a Rumunsku.

Pomoc ne-mocným
Kolem nás, ať blízko či daleko, žije mnoho lidí, kteří potřebují pomoc. Proto vedle individuální pomoci i vedle četných finančních sbírek určených na různou humanitární, charitativní i duchovní pomoc, pořádáme benefiční koncerty pro různé neziskové organizace. Rádi podporujeme také domov ve stáří – středisko Diakonie ČCE v Myslibořicích.

Více na www.domovmysliborice.org