Českobratrská Církev
Evangelická
Horní Krupá a Havlíčkův Brod

Mezilidské vztahy se častěji budují na základě možnosti vzájemné výměny, služeb, protislužeb, zajímavosti. Díky za to, že jsi a že jsi právě takový, jaký jsi, i s tím, jak mne dovedeš někdy trochu podráždit, naštvat. Modlím se za tebe, abys byl právě takový, jak jsi, jakého tě formuje Bůh.

Eliščino zamyšlení na verš z dopisu Římanům 9,16

Dopis ze Synodní rady (ústředí) naší církve, který informuje o způsobu použití finančních prostředků, které jsme mezi sebou v církvi vybrali. Všem dárcům ještě jednou děkujeme.

Když si představíme sbor korintských křesťanů jako rodinu, pak z toho vyjde, že teta má potíže s alkoholem, strejc se ohlédne za každou sukní, babička zítra nepřejde na přechodu pro chodce, protože to má napsáno v horoskopu. Děda by chtěl při bohoslužbách pálit svíce a kadidlo. Bratr tak trochu špekulant tvrdí, že Ježíš nezemřel, ale jen upadl do kómatu a pak se probudil. Prastrýc hudrá, že jsme všichni hříšníci a dětem je to jedno, hledí jen, aby vypadly z domu.

... Věříte v Boha, věřte i ve mne! (Jan 14,1). Biblické heslo církve na rok 2010. Zamyšlení na tento verš od Hanky Gottwaldové, která nám v časech svého chvění posílá slovo povzbuzení. Nejde pouze o to, jak se zamýšlí nad tím heslem, jde o to, jak je nechává promlouvat do svého života a do své nemoci. Hanka je totiž vážně nemocná, podstupuje dlouhou a náročnou léčbu. Ona sama k jeho zrodu napsala, že jej dokončila před nedávným časem, nechala jej čekat, aby sama zjistila, zdali se její pohled nezmění postupem doby a změnami stavu. Poznala, že nikoliv a text předala nejužšímu kruhu k debatě v poradním odboru evangelizačním a svolila s jeho postoupením dál.

Tak v nedávné době filmovou řečí vyprávěl o Ježíšově utrpení režisér Mel Gibson ve filmu Utrpení Krista. Krev tam teče proudem a Ježíšovo utrpení je tam líčeno tak brutálně právě proto, aby bylo ukázáno, že to bylo utrpení za celý svět. Žel mám pocit, že lidská představivost podpořená emocemi může někdy mást stejně jako tento způsob vyprávění pašijí.

Článek o výstavě na Pražském hradě z pera Bohumila Kejře.

Obřízka zanechává Ježíši jeho autonomii, nepolapitelnost, nespoutanost. Zůstává sám sebou, není a nemůže být vlastněn žádnou církví, žádnou teologií či doktrínou, žádným církevním právem, ani duchovní cestou. Jeho postava se nedá zaškatulkovat.

Při dnešních bohoslužbách jsme se v modlitbách i finančně připojili k solidaritě s lidmi postiženými zemětřesením na Haiti. Finanční pomoc můžete posílat organizacím, ke kterým máte důvěru. Níže si můžete přečíst dopis od synodní rady naší církve.

Milí přátelé, celý vánoční příběh, jak si jej každý rok společně připomínáme, je příznačný právě v tom, že v něm lidé zápasí se strachem. Pastýři mají strach z andělů, Herodes se bojí o svůj trůn, tři mudrci se na východ vrací obloukem kolem Heroda, protože mají strach pro změnu z něj, Josef chce původně Marii tiše opustit, protože má strach z toho, co řeknou lidé, když jako zasnoubená už čeká mimino. Strach je mnohdy motorem lidského života.