Českobratrská Církev
Evangelická
Horní Krupá a Havlíčkův Brod

Jurovo zamyšlení na vodě

Svítá 289 (Řekni v co doufá srdce tvý)

Sírachovec 24, 28 – 34 Jako nedokázal první člověk poznat moudrost, tak ani poslední ji neprobádá. Neboť její myšlení je obšírnější než moře a její rada hlubší než propast. A já jsem jako zavodňovací říční kanál a jako strouha přivádějící vodu do rajské zahrady. Řekl jsem: „Zavlažím svou zahradu a zaliji svůj záhon.“ A hle, zavodňovací kanál se mi stal řekou a má řeka se stala mořem. Způsobím, že výchova bude jako jitřenka svítit, rozzářím ty věci do daleka. Jako proroctví vyleji ještě nauku a zanechám ji příštím pokolením navěky. Hleďte, nenamáhal jsem se jenom pro sebe, ale pro všechny, kdo moudrost hledají.

Často přemýšlím, jak má člověk odpovědět na otázku: „Jaký jsi, jakou máš povahu?“ Po těchto dnech nejspíš odpovím, že mám hodně společného s řekou Otavou. Otava je totiž řeka, u níž se často mění její hloubka a šířka, čistota i rychlost tekoucí vody. Říční koryto je poseto velkým množstvím překážek, které se v něm vytváří podle přírodních zákonů nebo v důsledku činností člověka, a voda je musí chtě nechtě překonávat. Řeky jsou velmi užitečné. Skýtají útočiště mnoha živočichům a rostlinám, často tvoří nebo doplňují významné zásobárny pitné vody, slouží k odpočinku, k převozu osob nebo zboží, jsou významným zdrojem potravy. Mechanickou energii říční vody lze v elektrárnách přeměňovat na elektrickou. Koryta řek jsou zdrojem stavebních materiálů a někdy bývají i zlatonosné... Řeky tvoří a mění krajinu, určují krajinný ráz...

Chtěl bych být užitečný jako řeka, být strouhou přivádějící vodu do rajské Boží zahrady. Chtěl bych mít pevné břehy, abych nepůsobil škody. Chtěl bych zdolávat překážky jako voda v řece a klidně i meandrovat, zabráním-li povodním. Chtěl bych také tvořit tišiny, kde je možno odpočívat a nabírat sílu. Chtěl bych být dobrým učitelem jako řeka Otava vodákům a nabízet jim cestu k proplutí se všemi překážkami, válci, vracáky a nezdary. Chtěl bych mít svou hloubku, šíři a čistotu. Chtěl bych žít pravou vírou, „ač bude otřásána neklidem pochyb a nevíry.“ (K. Jaspers.) Chtěl bych být řekou, „která nemine svůj cíl.“ (Svítá 489 - Závěr)

Pane, Ty jsi náš cíl, náš oceán. Děkujeme Ti, že můžeme žít v Tvé zahradě. Děkujeme, že nám dáváš sílu překonávat překážky. Prosíme Tě, dej nám poznat moudrost, abychom byli dobrými a užitečnými řekami a nezalévali jen svůj záhon. Amen. Svítá 83 (Chtěl bych být majákem)