Českobratrská Církev
Evangelická
Horní Krupá a Havlíčkův Brod

Už se vám někdy stalo, že by vás nebavilo chodit do kostela na bohoslužby? Modlit se, ztráta času, poslouchat kázání. A co si takhle vyrazit na kolo, výstavu, nebo do přírody? Také někdy při písni, která má více jak 5 slok si povzdechnete, nebo obracíte oči v sloup?

Úvod k vánočnímu divadlu dětí
Už se vám někdy stalo, že by vás nebavilo chodit do kostela na bohoslužby? Modlit se, ztráta času, poslouchat kázání. A co si takhle vyrazit na kolo, výstavu, nebo do přírody? Také někdy při písni, která má více jak 5 slok si povzdechnete, nebo obracíte oči v sloup? Nebylo v letošním sčítání lidu vyplňování církevní příslušnosti či sympatií otázkou hluboce zápasících morálně volních vlastností? Tak to vás mohu ubezpečit, že v nebi se něco podobného odehrálo také. Ne že by Pán Bůh zrovna váhal v jaké kolonce náboženských organizací se při sčítání lidu má zaškrtnout (je docela pravděpodobné, že se mu zdá zajímavá kolonka věřící bez církevní příslušnosti). To andělé v nebi začínají být trochu znudění, otrávení a tak trochu začínají pochybovat o svém poslání. Proč jsou vlastně anděly? Vždyť je to pořád dokola. Nic nového.
Andělé jsou nám podobní, mají lidský rozměr. Jsou to Boží poslové, mají lidi chránit, povzbuzovat, probouzet z nečinnosti, vyřizovat důležité zprávy. Jejich radost a chuť do života do velké míry závisí na tom, jak naplňují své poslání, které jim Bůh dal. Podobné je to s námi. Také potřebujeme opakovaně připomínat, co je naším posláním (totiž být Božím obrazem, milovat svůj originál a další Boží reprodukce kolem sebe – totiž své bližní). Aby se nám ale tohle dobře a radostně žilo a naplňovalo, pak k tomu potřebujeme trochu zalistovat knihou knih a připomenout si některé příběhy. Pak ale možná zjistíme, že to, co nám Pán Bůh určil, je skutečně krásné poslání, velký úkol a především veliká důvěra, která se do nás vkládá. A přitom v té důvěře na to naše poslání nejsme sami. Bůh stojí při nás. Nebo jinak řečeno, nevzdálil se. Naopak, betlémskými jeslemi se přiblížil ještě více než kdy jindy. Byla by obrovská škoda, tuhle nabídnutou blízkost prošvihnout, nebo jí pohrdnout. Však děti nám to letos opět připomenou svým divadlem. A nebojte, nuda to určitě nebude. Vždyť takovéhle hry píší faráři proto, aby to nebylo pořád dokola to samé.

Modlitba
Hospodine, náš Pane, kdo jsme, každý z nás, co můžeme změnit, co velikého musíme vykonat, aby náš život neupadl do zapomnění? Žijeme své životní příběhy, snažíme se usilovat o dobro, pravdu a spravedlnost a přeci, jakoby z těch našich zápasů mnoho nezbylo. A přece ty jsi už mnohokrát přes své posly vzkázal, že je ti drahý každý člověk, který usiluje o dobré věci, že dáváš každému člověku originalitu a důstojnost. Pane, věříme, že když budeme hledat tebe, že náš život se nepromění v marnost. U tebe nebude zapomenuta každá pomoc druhému, objetí, povzbuzení. I dnes tě prosíme, abys nás učinil vnímavými pro dobrou zprávu, že tebe můžeme nalézt v tichosti, pokoře a skromnosti, v Betlémě, v chlévě… v nepatrném dítěti Ježíši. Prosíme, otevírej naše oči k tomu, co je opravdu vzácné a na čem můžeme stavět své základy, kde můžeme hluboce zakořenit, abychom vším, co prožíváme, mohli projít s vděčností a pokorou.