v tíživých životních situacích se můžete obrátit nejen na faráře, ale i psychologa. jsme schopní se koordinovat se svou pomocí potřebným.
Toto je starý, neaktualizovaný web na kterém již mnoho věcí vůbec nefunguje!
Používejte prosím nový web (na původní adrese):
Horní Krupá - Výprava byla zhruba v polovině plánované trasy, když její vedoucí, doktorand brněnské zemědělské a lesnické univerzity Zdeněk Krédl, zpozorněl. Výmluvným gestem ruky zastavil a ztišil zhruba dvacítku dětí a několik dospělých, vzal si dalekohled a zadíval se do nedalekého křovinatého remízku v polích nedaleko Horní Krupé.
„Tak to bych opravdu nečekal,“ řekl po chvíli a všem oznámil, že mají vzácnou příležitost vidět na vlastní oči asi desetihlavé hejno brkoslava severního. „Jde o zpěvného ptáka velikosti našeho špačka, který hnízdí především ve Skandinávii, na Sibiři nebo Dálném Východě. U nás zimuje nebo se přes naše území stahuje do jižnějších oblastí Evropy. Jeho početnost ale bývá značně kolísavá,“ vysvětlil Krédl a dodal, že se brkoslav severní, se sympatickou chocholkou na hlavně a zajímavým zbarvením peří, živí hlavně bobulemi. Vzácní ptáci ovšem dlouho nečekali a na všudypřítomný pohyb dětské části výpravy zareagovali po svém a odletěli.
Setkání s brkoslavem severním ale nebylo zdaleka jediným zajímavým okamžikem, který mohli účastníci sobotního putování za zimní přírodou, prožít. Vybaveni vytištěnými obrázky stop zvířat a dalekohledy se mohli sami přesvědčit, kolik různých druhů žije hned za humny jejich vesnice.
„A o to nám šlo hlavně,“ řekl činovník přírodovědeckého kroužku Slunečnice David Šorm, který sobotní toulky přírodou v okolí Horní Krupé pro členy, ale i příznivce uspořádal. „Chceme hlavně dětem ukázat, jak zajímavý je život v jejich bezprostředním okolí.“
Děti podle stop ve sněhu, na které je pravidelně upozorňoval Zdeněk Krédl, zjistily, že po pole nad Horní Krupou brázdí velmi často nejen srnky a zajíci, ale také lišky, kuny, hranostajové a vydry. Děti pečlivě zkoumaly originály a porovnávaly je s obrázky.
Často přišly na řadu i dalekohledy, které si děti vzaly s sebou. Díky nim mohly sledovat ve výšce plachtící káňata, nebo na vzdálených vysokých stromech početná hejna vran. Dozvěděly se o nich mimo jiné i to, že vrány společně s krkavci a havrany patří mezi inteligentní ptáky, kteří umějí dokonce i počítat.
Jedno malé zklamání ale sobotní výprava za zimní přírodou přece jen přinesla. Zdeněk Krédl chtěl dětem ukázat stopy divočáka. Leč, nezadařilo se. Divoká prasata se tentokrát polím a lesům u Horní Krupé vyhnula.
Děti a dospělí samozřejmě v sobotu nezapomněli na nějaké to přilepšení zvířatům a ptákům. Dosypali krmítka obilím a v jejich okolí z tašek a pytlíků vysypali kaštany, jablka, mrkev, chléb a seno.
Společně v cestě za poznáním ušli asi čtyři kilometry. Nikdo si však na bolest nohou nebo chlad nestěžoval. A nikomu také nevadilo, že neviděl sobotní televizní program, nesehrál divoké hry na počítači, nebo neprožil odpoledne tradičními zimními radovánkami. Ba naopak.
článek Jaromíra Kulhavého z Havlíčkobrodského deníku
http://havlickobrodsky.denik.cz/zpravy_region/deti-mohly-videt-i-brkoslava-severniho-20090118.html
fotky z akce: http://ccehk.hostuju.cz/?path=images/2009/06_Slunecnice_Vychazka_za_zimni_prirodou/
v tíživých životních situacích se můžete obrátit nejen na faráře, ale i psychologa. jsme schopní se koordinovat se svou pomocí potřebným.