Českobratrská Církev
Evangelická
Horní Krupá a Havlíčkův Brod

Co znamená víra a jak s ní žít navzdory všemu zlému, co se děje kolem nás a v nás? O utišení bouře, holocaustu a odpovědnosti křesťanů přemýšlí Lukajda ve svém programu. Můžete se zastavit společně s námi, přemýšlet a třeba něco konkrétního dělat.

Svítá 116 Vlnobití

Matouš  8, 23 – 27

Vstoupil na loď a učedníci ho následovali. V tom se strhla na moři veliká bouře, takže loď už mizela ve vlnách; ale on spal. I přistoupili a probudili ho se slovy: "Pane, zachraň nás, nebo zahyneme!"Řekl jim: "Proč jste tak ustrašeni, malověrní?" Vstal, pohrozil větrům i moři; a nastalo veliké ticho. Lidé užasli a říkali: "Kdo to jen je, že ho poslouchají větry i moře?"

Každý asi zná situaci, kdy ztrácíme pevnou půdu pod nohama a nevíme, co si počít. Máme strach a začínáme panikařit, úplně stejně jako učedníci na lodi. Stojí proti ohromné bouři, každou chvíli hrozí, že se loď převrhne. Jsou bezbranní, s přírodou nic nenadělají, jsou situace, kdy si i my uvědomujeme, že jsme malí a zranitelní. V okamžiku, kdy už je opravdu zle, poznají učedníci, že sami nic nezmůžou. Jedinou NADĚJI představuje jejich Mistr. Ten celou dobu spal, jakoby se ho bouře vůbec netýkala. Probudí Ježíše a žádají jeho pomoc. Ježíš říká učedníkům „Proč jste tak ustrašení, vy malověrní?“ Jako by i nám chtěl říct, pokud mě následujete, nemáte důvod se bát. Stačí jeho jediné pohrození větru a moři, nastane naprosté ticho, moře se uklidní a po bouři není ani památky. No vidíte, koho z učedníků by ještě před chvílí napadlo, že bouře skončí díky zázraku. Ježíš obrátil starosti, strach i nedůvěru ve svoje vítězství. Vím, co si asi nyní říkáte, no je to pěkný příběh, ale až se na můj dům bude valit velká voda, tak mi ta naděje v Ježíše a v jeho pomoc vodu z sklepa neodčerpá. Jenže to není tak úplně pravda. V Bibli je napřed oddíl o Bezvýhradném následování Ježíše, poté o Utišení bouře a následuje Uzdravení posedlých v Gadaře. Jako by to byla výzva k následování Ježíše, poté ujištění že nás neopustí ani v té nejhorší bouři a končí to příkladem jak ho máme následovat (uzdravovat, pomáhat, učit, bojovat se zlem)

Jsem rád, že se nyní v našem sboru mluví o tom, jak se otevřít světu a jak být prospěšný svému okolí. Nestačí zajít v neděli do kostela a v pátek na mládež, pokud chceme následovat Ježíše musíme sloužit v první řadě lidem. Jak a kde pomáhat? Máme spoustu možností a záleží jen na nás, kterou si vybereme. Můžeme pokračovat v akcích jako je drakiáda, sběr odpadů, finanční pomoc dobročinným organizacím. A nebo se pokusit o něco nového. Návštěvy domovů důchodců, loutkové divadlo pro děti a nebo jako dobrovolníci v Diakonii. Pak budeme možná ti, kdo za pomoci Ježíše tu vodu ze sklepa skutečně vyčerpají. Ale abych jen tak nemluvil do větru, můžeme začít třeba hned po písničce.

Svítá 198 Ovečky

Ježíš se vždy zastával slabých a bojoval proti násilí a zlu. Rád bych ho právě dnes (9.11.) následoval a postavil se proti hnědému zlu, které se opět po 69 letech ozývá. Ne, neděste se, bratři a sestry, palcáty a cepy necháme dnes doma (zatím). Chcete-li, můžete se ke mně připojit a společně se pomodlíme k Hospodinu starou židovskou modlitbu. Tím vyjádříme úctu všem obětem holocaustu a zároveň odmítneme násilí a rasismus.

Jde o modlitbu, která vyprošuje mír Izraeli a pro všechna lidská srdce:

Hospodine, roztáhni svůj pokoj, dobro a požehnání, shovívavost, milost a milosrdenství nad námi a nad celým Izraelem, tvým lidem. Požehnej, náš Otče, nám všem jako jednomu jedinému světlem své tváře, neboť ve světle své tváře jsi nám dal, Pane, náš Bože, Zákon života a věrné lásky, spravedlnosti a požehnání, milosrdenství, života a pokoje. Je dobré v tvých očích žehnat svému lidu Izraeli v každé době a každou hodinu, svým pokojem. Požehnaný jsi ty, Pane, který žehnáš svému lidu Izraeli pokojem. Amen