Českobratrská Církev
Evangelická
Horní Krupá a Havlíčkův Brod

Mladý zbožný fíkovník se jednou chtěl před proutkem z pařezu Jišajova ospravedlnit, a proto se ho zeptal: "A kdo je můj bližní?" Proutek mu odpověděl. Zlí dřevorubci jednou zmlátili nebohou třešeň a nechali ji pohozenou u cesty v křoví.

Kolem šel ušlechtilý mahagon s majestátní sekvojí, ale když z dálky viděli pohozenou třešeň obloukem se ji vyhnuli. Chvíli po nich se tudy ubírala i tisíciletá všemi vážená a vzdělaná lípa, ale křoví se také raději vyhnula. Když tudy ale procházela obyčejná a všemi opovrhovaná líska, všimla si třešně. Naložila ji na žebřiňák a dovezla ji do sadu k vyhlášenému roubovateli Hájkovi, který ji zachránil a z uřízlé větve, hrozném to díle dřevorubců, postavil libě znějící housle.

Dodatek: některé rukopisy v tomto příběhu tvrdí, že jeden z dřevorubců se jmenoval Zbořil :o)

Tento text vzniknul během letního pobytu mládeže v Hradišti. Program vycházel z knihy od Věry Tydlitátové, Stromy ve starozákonní tradici, Zdeněk Susa, Středokluky : 2008. Zadání znělo: k vlastnostem našich stromů přiřadit duchovní vlastnosti a sepsat jeden apokryfní příběh, kde budou hlavní roli hrát stromy.