Českobratrská Církev
Evangelická
Horní Krupá a Havlíčkův Brod

Začínáme volejbalem, týmy jsou různé, sejde-li se 6 hráčů, možností, jak utvořit týmy, je spousta... ale rozhodně a naprosto s přehledem vyhrává tým ve složení Lukajda "one-man-show" – v Moravči to určitě vyhraje :-)

Pokračujeme ve sborovce. Než pomine země, rok za rokem, roky, léta jdou. Nejvyšší Všemohoucí dobrý Pane, víru nám dej, ať můžeme stavět mosty, i když jsme na tom bledě. Děkujeme, že jsme Tě potkali také dnes večer společně s Marií a Martou z Lukášova evangelia 10. kapitoly. Děkujeme, že jsme se společně s nimi i s Hugem a Karlem (kteří měli úvodní zamyšlení) potkali u jednoho stolu. Nám pomoz, Pane milý, pevně věřit a doufat ve Tvou moc. A přijmi dík, že jdeš nám na pomoc. Amen.
Kdo se chcete připojit, můžete své „amen“ vyjádřit podpisem:-)

Lk 10, 38-42 (Hugův program)

Když šel Ježíš s učedníky dál, vešel do jedné vesnice. Tam jej přijala do svého domu žena jménem Marta, která měla sestru Marii; ta si sedla k nohám Ježíšovým a poslouchala jeho slovo.Ale Marta měla plno práce, aby ho obsloužila. Přišla k němu a řekla: "Pane, nezáleží ti na tom, že mne má sestra nechala sloužit samotnou? Řekni jí přece, ať mi pomůže!" Pán jí odpověděl: "Marto, Marto, děláš si starosti a trápíš se pro mnoho věcí. Je jednoho je třeba. Marie volila dobře. Vybrala si to, oč nepřijde."

Jo Marta, ta je hostitelka. Vaří, peče, smaží. Stoly se jen prohýbají, nádobí jen třpytí.
„Ježíši, dáš si ještě čokoládový dortík? Nebo máš spíš chuť na kuřátko s nádivkou? Nechceš ještě větrník? Jsou moc dobrý.“
„Tak já si jeden vemu, abych neurazil.“
„Jen si ber...“
„Cítíš to?“ ptá se Marie.
„Co?“ Nechápavě kroutí hlavou Marta. „jéééžiš, já zapomněla vypnout troubu!“ Nasazuje sprint přímo do kuchyně. Vypne troubu, otevře okno a větrá. „Už je to lepší?“ ptá se Ježíše.
„Jo to je dobrý, můžeš to zavřít.“ Otočí se k Marii: „Já tady lítám jak Keňan a ty se tady zatím vybavuješ, to kvůli tobě sem toho bažanta spálila; a ty ji na to taky nic neřekneš?
Ježíš vidí celou situaci z trošku jiného úhlu. „Marto, Marto, děláš si starosti a trápíš se pro mnoho věcí. Jen jednoho je třeba. Marie volila dobře, vybrala si to, oč nepřijde.“
Nasnadě je otázka: Co tu Ježíš vlastně kritizuje? To, že se má jako prase v žitě? Že by ho z toho jídla rozbolel žaludek? Ne, ne ,vadí mu něco jiného. Marta chce za každou cenu udělat dojem. Komfort hosta považuje za prioritu. Jako by si myslela, že se Ježíš přišel nadlábnout. Pravda, kafíčko, čajíček a něco k zakousnutí dokáže návštěvu zpříjemnit, není však jejím účelem (až na výjimky :-))
Ježíš se těšil, jak se s oběma sestrami poklábosí a vono houby. Být u jednoho stolu je v tomhle případě důležitější než věci kolem. Komunikovat, sdílet, naslouchat, reagovat na to, co říkají druzí, popřípadě mlčet. O tom to je. Důležitější je snaha porozumět druhému, třeba ho i podpořit v tom, co dělá. Účelem návštěvy je být co nejvíc s tím, s kým právě jsem. Je skvělé, že můžeme takto mezi sebou navazovat kontakt, můžeme si naslouchat a být spolu. Vztahy, ale nemusíme tvořit jen mezi sebou, můžeme je rozšířit dál – k Bohu. Schválně, kdy jste naposledy pozvali Pána na návštěvu? Minulý týden? V pondělí? Včera? Zkusme ho pozvat právě teď.

Pane, děkuji, že nejsme na světě na nic sami, že máme kolem sebe ty, co nám pomohou. Pomoz nám i Ty, abychom se nenechali odradit růzností našich povah a názorů. Děkujeme, že nás navštěvuješ. Amen.