Českobratrská Církev
Evangelická
Horní Krupá a Havlíčkův Brod

Dvě věci jsou nepostradatelné pro život víry křesťana: modlitba a rozhovor s Biblí. Jak tento rozhovor vést a jak se o něj podělit s ostatními naleznete zde...

Příprava biblické úvahy, aneb malá kuchařka pro občerstvení a nasycení ducha

0. Co je cílem biblické úvahy?

1. přemýšlet nad Biblí, nebo společně s Biblí, vést vnitřní rozhovor mezi svědectvím o Bohu a tím, jak žiji svůj život dnes (a jak bych jej měl žít, čím se mám řídit)
   
2. sdílet svou víru, své otázky i pochybnosti s druhými, ve společenství. Umět vést rozhovor s ostatními, i když se mou třeba nesouhlasí. Platí však, že můžeme a máme se navzájem obohacovat.
   

! Biblická úvaha je jedním z důležitých prvků životě křesťana, protože při ní rozvíjíme svůj duchovní život a také rozhovorem nad ní spoluvytváří to, čemu říkáme rodina sboru.

1. Dříve než…
? Možná nám to připadá zbytečné, řídit se nějakým návodem. Jenže tento postup nám může mnohé usnadnit. Stejně jako když vaříme, nenalijeme do hrnce vodu a pak nepřidáme olej s cibulí. Nebo nestavíme dům od střechy, tak jako Kocourkovští. Postup při vzniku biblické úvahy je takovým stavebním postupem nebo malou kuchařkou, aby se nám dílo podařilo. Abychom mohli druhým nabídnout něco duchovně výživného či pozvat je k sobě domů.
J Svým způsobem úvahu můžeme přirovnat k vaření, nebo stavbě domu. Obojí neděláme jen proto, že musíme. Je to pro náš život.
! Dříve než začneme, je třeba si uvědomit, že když otevíráme Bibli, vstupujeme do kontaktu se slovem Božím. Navazujeme tím rozhovor s Bohem. Ptáme se jej, prosíme o moudrost a otevřenou mysl.
:) Je dobré se tedy ztišit, odříznout se od všeho, co by mě mohlo rušit a rozptylovat. Krátká modlitba a prosba je nejlepším začátkem.

2. Co vybrat, co uvařit, co stavět?
Z toho můžeme mít závrať. V Bibli je toho tolik! Je lepší si vybrat text, na který jsem už dřív narazil, oslovil mne, nebo se mi naopak nelíbil a já se s ním potřebuji poprat. Může to být text (příběh), který jsem objevil a chtěl bych se s radostí o něj podělit s druhými.
! Lepší je vybrat to, čemu aspoň trochu rozumím (např. příběh), vybrat spíš větší celek (lepší delší než kratší)
! Potom ten příběh přečíst pomalu a nejlépe nahlas. Slyšet sám sebe, jako bych to chtěl někomu druhému číst. Tak hodně věcí uslyším a jinak bych je přelítl očima. Mniši ve středověkých klášterech všechno četli nahlas, aby jim něco neuniklo.

3. Po přečtení(první nápady), když přijdou chutě…
Pak si vem tužku a papír a piš první nápady, otázky, představy, přirovnání i trochu úlety (co by na to řekl můj nevěřící kamarád). Co mě zaujalo a co mě naopak ruší. Ten papír je dobré odložit a později se k tomu vrátit. To co mě v první chvíli napadne obvykle nasměruje moje další přemýšlení.
:) Když já připravuji kázání, často celý týden, každé ráno i večer si text jen přečtu a zase odložím. Dostane se mi tak pod kůži a nosím si jej dlouho v sobě. Boží slovo tak ve mně pracuje a zraje samo.

4. Zpět k textu, péče o ingredience či stavební materiál
Tady začíná už drobná a pozorná práce s textem. Některé jednotlivosti v příbězích hrají důležitou roli.
:) V tuto chvíli se podobáme trochu detektivovi, který musí pátrat po jednotlivých indiciích či stopách – kam asi vedou?
! Přečíst si co je před a po tom příběhu. Biblické příběhy nejdříve kolovaly v ústním podání a teprve potom se zapisovaly. 
:) Zkus si rozstříhat noviny na jednotlivé články a pak je složit znova dohromady. Budeš muset hodně přemýšlet, jak to všechno patří dohromady a jestli jednotlivé články mají společnou myšlenku, která spojuje všechny „ústřižky“. To samé je s Biblí.
! Najdi hlavní myšlenku textu (příběhu). Zkus celý ten text shrnout do jediné věty. Často se užívá úsloví: „O čem to je“?
! V Bibli se objevují některá důležitá slova (např. smlouva, milosrdenství, zákon, oběť, hřích). Ta slova jsou těžká k pochopení. Proto je dobré si otevřít např. Biblický slovník a o tom pojmu si něco přečíst. Umožní ti to lépe příběh pochopit.
! Je dobré srovnat nový, ekumenický překlad s jinými – např. s Biblí Kralickou. Každý překlad je už totiž výkladem. Někdy některé slovo mohu přeložit hned několika slovy, to jistě znáš. Jaké slovo použili druzí a jaké bych použil já? Co tím sledují?

! V Bibli máme vždy pod textem tzv. odkazy. Jsou to místa v jiných biblických knihách a kapitolách, které vyprávějí něco podobného, nebo navzájem k sobě odkazují: např. Ježíšův výrok a starozákonní proroctví. Pozor: zase se v těch odkazech neztrať. I detektiv se nesmí zmást více stopami ale zaměří se jen na menší počet z nich.

5. Vymýšlení úvahy – jak to všechno smíchat dohromady, aby to bylo dobré a nepřeplácané
Teď nastává to nejdůležitější. Máme před sebou mnoho přísad a materiálu pro naši úvahu.
? Jak to všechno dát (smíchat) dohromady? Jakou by to mělo mít chuť?
! Všechny poznámky si dej před sebe i své první nápady a dávej to dohromady, nebo škrtej (to je někdy lepší). 
:) Šlehačka s kyselými okurkami nejdou k sobě i když jsou zvlášť dobré. Někdy si musíme zvolit jednu chuť, tedy jedno důležité téma a jemu se věnovat.
Nyní je čas na psaní. Je potřeba druhým vysvětlit o čem ten příběh vypráví, co nám chce říci a jak nám promlouvá do života. Na druhou stranu zůstávají i nezodpovězené otázky. Neztrapníme se, když řekneme, že něčemu nerozumíme, či něco nevíme. Vždyť o tom může být následný společný rozhovor.
Psát můžeš různou formou. Úvahu můžeš napsat jako rozhovor několika lidí (např. náhodných svědků), jako úvahu (tzn. esej), nebo to můžeš říkat vlastními slovy. Můžeš použít názorné pomůcky ale i obrázky. Zapoj fantazii a hravost, vyplatí se to.

Nezapomenout na:

1. na to, že se vždy můžu zeptat, třeba i faráře, který už leccos ví a může mi poradit
   
2. na modlitbu a písně k úvaze (ve Svítá vzadu jsou biblické rejstříky); někdy toho více řekneme, když to říkáme v modlitbě Pánu Bohu a nebo mu o tom zpíváme.
   
3. na to, že nám to zabere trochu času; raději bych třeba byl venku, četl knížku nebo poslouchal svou oblíbenou hudbu. Ten čas je však nenahraditelný. Při psaní – vaření takové úvahy mohu objevit krásné a radostné tajemství a moudrost, které mi může jinak být ukryto.
   
4. na to, že není důležité jak je to chytré, vtipné, učené, hluboké, ale že je to moje úvaha a můj svět, který druhým nabízím; to je cennější, než když to někde opíšu – šidím tak hlavně sám sebe.
   

:) Tedy s chutí do toho a zase nevař dlouho. Ať to neztratí chuť nebo ať to nepřipálíš. A neboj se, že tvoji úvahu bude někdo zlehčovat, protože jinak si ho podám.

 

Tato kuchařka je výňatkem "Konfirmačního průvodce pro konfirmandy bez rozdílu věku", který Vám na požádání rádi zašleme poštou či emailem.