Českobratrská Církev
Evangelická
Horní Krupá a Havlíčkův Brod

Odplata se zdá jednodušší a v afektu se provádí skoro sama. Ale ten pocit,  až z člověka vyprchá všechna zlost a zloba,  potom stojí za starou bačkoru.
Bůh nabízí odpuštění. Ta stará bačkora je však i pro něj společná… 

Svítá 305 Spolu lámejme chléb

Matouš 5, 38-42

Slyšeli jste, že bylo řečeno; „Oko za oko a zub za zub.“ Já však vám pravím, abyste se zlým nejednali jako on s vámi; ale kdo tě uhodí do pravé tváře, nastav mu i druhou; a tomu, kdo by se s tebou chtěl soudit  o košili, nech i svůj plášť. Kdo tě donutí k službě na jednu míli, jdi s ním dvě. Kdo tě prosí, tomu dej, a kdo si chce od tebe vypůjčit, od toho se neodvracej.

Oko za oko, to je trochu síla! Zvlášť, když je to nechtíc. Zub za zub, to by šlo. Dostat přes hubu a nastavit druhou tvář - moc  moderní to taky není. Přijít o košili a pak o plášť , to se mi moc nechce. Odplata se zdá jednodušší a v afektu se provádí skoro sama. Ale ten pocit,  až z člověka vyprchá všechna zlost a zloba,  potom stojí za starou bačkoru.
Bůh nabízí odpuštění. Ta stará bačkora je však i pro něj společná… Člověku většinou dýl trvá a cesta k němu není právě jednoduchá a někdy i víc bolí. Člověk musí častokrát odpustit i sám sobě, aby se vůbec pohnul z místa. Měl by zjistit, proč mu dotyčný ubližoval a zda to bylo úmyslně či nikoliv. Ve chvíli, kdy mu porozumí a pochopí jeho činy, následuje usmíření a vyrovnání se s nastalou situací. A to už je jen krůček k „touženému“odpuštění. Pocit křivdy(NE KŘIVDA SAMA) nakonec ustoupí, vytratí se. Nový pocit je hojivým balzámem na duši.

Modlitba

Pane, děkujeme, že nám odpouštíš naše provinění a hříchy. Buď  k nám milostivý. Prosíme, dej nám sílu, abychom mohli odpouštět druhým lidem, kteří se vůči nám nějak provinili. Amen

 
Svítá 489 Závěr

 Sázava 2007, večerní pobožnost Jury Štěpána