Českobratrská Církev
Evangelická
Horní Krupá a Havlíčkův Brod

Myslím, že motorem konzumu, ať už toho dnešního nebo před dvěma a půl tisíci lety, je v největší míře neuvědomělá touha po něčem, z čeho se budu radovat, co mě naplní smysluplností a jistotou. Je to ten věčný hlad, který člověk sám ze sebe umí zahnat jen na okamžik a tak bere, kde se dá.

Milost vám a pokoj od Boha Otce našeho a Pána Ježíše Krista

„Okuste a uzříte, že Hospodin je dobrý. Blaze muži, který se utíká k němu.“ (Ž 34,9)

Píseň 19 Bože náš, slávu tvou

Modlitba: Hospodine, Pane náš, děkujeme, že jsi nás stvořil. Dal jsi život, dal jsi nám rodiny, přátele, děti, zdraví. Pane, děkujeme, že smíme za tebou přicházet, děkovat ti, vyznávat ti své viny, hledat cestu k dobru a přijímat od tebe požehnání. Ježíši Kriste, ty jsi chlebem života. Prosíme, ať máme stále touhu tvůj chléb vyhledávat a přijímat jej. Prosíme, vychovávej nás ke skromnosti, aby nám přemíra nahromaděných věcí neztěžkla na cestě ke tvému království. Duchu svatý, prosíme tě o vnímavé srdce, abychom mohli dnešek prožít opět jako svátek jako den odpočinku a načerpání. Amen.

Čtení J 4,7-15; 6,48-51

Píseň 613 Oči všech se upírají

Text "Vzhůru! Všichni, kdo žízníte, pojďte k vodám, i ten, kdo peníze nemá. Pojďte, kupujte a jezte, pojďte a kupujte bez peněz a bez placení víno a mléko! Proč utrácíte peníze, ale ne za chléb? A svůj výdělek za to, co nenasytí? Poslechněte mě a jezte, co je dobré, ať se vaše duše kochá tukem! Nakloňte ucho a pojďte ke mně, slyšte a budete živi! Uzavřu s vámi smlouvu věčnou, obnovím milosrdenství věrně Davidovi prokázaná." "Hle, dal jsem ho za svědka národům, národům za vévodu a zákonodárce. Hle, povoláš pronárod, který neznáš, pronárod, který tě nezná, přiběhne k tobě kvůli Hospodinu, tvému Bohu, za Svatým Izraele, který tě oslavil." (Iz 55,1-5)

Kázání

Proč utrácíme peníze, ale ne za chléb? Proč vyhledáváme a sháníme věci, které jen na chvíli naplní mysl uspokojením, zatímco to, co srdce a mysl nasytí plně, to necháváme ležet netknuté? To jsou prameny milosti, chléb – Boží slovo tak málo zajímavé, nelákavé?

Představuji si Izajáše, jak stojí na tržišti, kde je tlačenice a ruch, kde trhovci vyvolávají své zboží a lákají zákazníky. I Izajáš provolává své pozvání: „Pojďte, kupujte a jezte, pojďte a kupujte bez peněz a bez placení.“ Nevím proč, ale představuji si, že mnoho lidí nepřichází, přestože se nabízí zadarmo něco tak úžasného, jako je Boží milost.

Dnes by mu možná poradili, aby na své zboží vymyslel reklamní kampaň. Ale nejsem si jist, jestli by  to nějak výrazně pomohlo. Kupujte chléb, co nasytí. Víno, co osvěží. Voda, co zažene žízeň. Nezní to příliš obyčejně? Tak jinak, známe to z reklamních letáků: Dva plus jedna – pořiďte si víru a lásku a k tomu jako bonus máte naději. Asi cítíte sami, že to není ono. Bůh se nedá nabízet jako laciné cetky a těžko můžete nabízet něco ještě výhodněji, než když Bůh dává zdarma. Všechno základní pro život od něj zdarma dostáváme – život, zdraví, rodiče, dobré přátele, dobrého partnera.

Ten kdo utrácí za vše ostatní, ale ne za chléb, nemá hlad. Kdo netouží po vodě, ten nemá žízeň. Kdo v sobě necítí touhu po hlubokém naplnění, nehledá Boha. Kdo nepotřebuje svůj život postavit na pevných základech, nebude hledat stavitele. Celé to prorokovo pozvání k pramenům Boží lásky je totiž určeno všem žíznícím, respektive hladovým. Bůh se svými dary je tu pro všechny, co vědí, že mají nedostatek, že jim cosi základního schází. „Vzhůru! Všichni kdo žízníte, pojďte k vodám i ten, kdo peníze nemá.“ Možná právě za Izajášem nakonec přicházejí chudí lidé, žebráci, ti, kteří si nevystačí a potřebují pomoc. Stejně tak k Bohu přicházíme všichni, kdo víme, že nasytit se můžeme jedině u Boha.

Izajáš se před dvěma a půl tisíci lety člověka ptá: „proč utrácíte peníze, ale ne za chléb, a svůj výdělek za to, co nenasytí?“  Proč mrháte časem a energií kvůli pomíjivým věcem. Možná právě pro ten hlad, který v sobě člověk má, ale neví, co vlastně potřebuje. Myslím, že motorem konzumu, ať už toho dnešního nebo před dvěma a půl tisíci lety, je v největší míře neuvědomělá touha po něčem, z čeho se budu radovat, co mě naplní smysluplností a jistotou. Je to ten věčný hlad, který člověk sám ze sebe umí zahnat jen na okamžik a tak bere, kde se dá. Je to jako s otesánkem. Ten, když už něco měl, tak chtěl pořád víc a víc. Přestože získal něco nového, pociťoval v sobě nenasycenou prázdnotu. Čím více měl, tím více chtěl. Kouká kolem sebe, vyvalené oči, jen co by zase uchvátil nebo získal. Chodí si světem a říká si: "Sněd sem, sněd sem, pecen chleba, krajáč mlíka, mámu tátu a tebe Bože taky snim." Není to obraz dnešního světa?

Izajáš se svým pozváním asi velký úspěch nezaznamenal, přesto myslím, že někteří přišli, tak jako dnes a vlastně každou neděli si chodíme pro svoji porci chleba. Víra není jen nějaké rozptýlení, kulturní akce mezi ostatními. Je tím základním způsobem jak sytit duši. Víra se ptá po vodě, po chlebu, po víně nebo mléce. Po základních věcech k životu a ve víře je nacházíme.

Ježíš říká: „já jsem chléb života – kdo z něho jí, nezemře.“ Co znamená, že je chlebem života? Především to, že v jeho osobě do světa vstupuje všechno to, co člověka sytí, co naplňuje smyslem. Boží chléb dává člověku vědomí, že právě zde, ke žiji, mám být a přijímat poslání. Boží chléb, Boží slovo plní duši, plní všední dny, dává stabilitu, rovnováhu, štěstí a radost. Zahlazuje pokřivené, uzdravuje co je uvnitř nemocné.

Boží slovo, zjevené v Ježíši Kristu je přirovnáno ke chlebu, který sytí, avšak důležité je nezapomenout, že chléb v našich rukou není trvanlivý. I potraviny s přízviskem trvanlivé nejsou k uskladnění navždy. Tak i Boží slovo potřebujeme stále čerstvé, tak jako čerstvý a voňavý chléb. Co uděláme, když dojde chléb? Když vám dojde chleba, čekáte třeba půl roku (do Vánoc či Velikonoc), než si jdete koupit další? Myslím, že to tak neděláme. Prostě jakmi­le jeden bochník dojíme, jdeme koupit další. Tak, aby vždycky doma nějaký chléb byl. Doma může být cokoliv, ale chléb být musí.

Těžko budeme dnes do sebe cpát Boží kůrky z Vánoc či Velikonoc. Ježíše Krista, jeho příběh potřebujeme stále znova a znova. Bez každodenního spolehnutí se na Krista, bez jeho slova, bez modlitby, bez těch, kteří nám od něj přináší nové zprávy. Bez toho se zase staneme opět nenasytnými otesánky.

Ježíš Kristus je chléb, základní životní potřebou k přežití. Je naší každodenní potravou, díky níž žije­me, dýcháme, prostě jsme. A tak platí, že „bez Krista nemůžeme učinit nic", jak říká apoštol Pavel. Tak tedy berme a jezme. Kupujme bez placení. Berme zdarma. Ježíš je ten, kdo se zadarmo dává. Obětuje se pro každého. Jde se svou kůží na trh, se svým tělem na kříž, abychom my měli život. To není laciné a vlastně to není zadarmo – Bůh za vykoupení dal cenu nejvyšší. Nám však nabízí zdarma.

Jezme ale neméně také buďme u toho, když se chleba peče. Je-li Boží slovo přirovnáno ke chlebu, pak společenství křesťanů, náš sbor má být připodobněn k pekárně. Kde pracuje dobrý kvas, je tam sehraná parta lidí, a tak tam chodí lidé nasytit nejen sebe ale pro druhé. Kdo víte, jak to v pekárně chodí, víte, že je to práce namáhavá. Ale vítaný je každý, kdo chce přiložit ruku k dílu. Výsledek pak stojí zato. Přijdou pak vděční lidé a řeknou, že ten váš chleba opravdu stojí za to.

Pane Ježíši, ty jsi chléb života. Prosíme tě, dávej nám ten chléb stále. Aby náš život byl naplněný, nasycený, prosycený tvým životem. Amen.

Píseň 689 Proč se svět marností, bohatstvím honosí

Ohlášky

Přímluvné modlitby

Milosrdný Bože, prosíme tě v tuto chvíli za všechny, jejichž duše je hladová a touží po naplnění, občerstvení, ukotvení. Dávej lidem své Slovo, které je tím pravým chlebem - prostým a přesto základním a vzácným k životu. Za to tě prosíme...

Prosíme i za ty, kteří se cítí být sytými, a přesto utrácejí své peníze za jiné věci než za chléb. Ve zdánlivém dostatku jen slouží věcem, předmětům, či svým iluzím o sobě a světě. Prosíme otevírej oči, naše i všech lidí a dej nám vidět svět a sebe takový, jaký je.

Prosím za ty, kterým starosti a problémy přerostly přes hlavu, ať mají nadějný výhled, že na to nejsou sami. Dej nám všem poznat, že život před tvou tváří není nikdy zcela prohraný a že můžeme věci měnit. Za to tě prosíme
Prosíme i za lidi samolibé, za posedlé jakoukoli zlou závislostí, prosíme za lidi, kdo působí strach i za ty, kteří strach mají. Dej jim poznat opravdovou svobodu. Za to tě prosíme

Prosíme Pane i za ty, kteří uprostřed denní práce nesou tvé jméno. Za diakony, za presbytery, za duchovní, prosíme i za každého tvého služebníka. Prosíme, zachovávej jim radost ze služby. Za to tě prosíme

Píseň 162 Pane Bože, budiž chvála

Poslání

„ Všecko je z Boha, který nás smířil sám se sebou skrze Krista a pověřil nás, abychom sloužili tomuto smíření. Neboť v Kristu Bůh usmířil svět se sebou. Jsme tedy posly Kristovými.“ (2 Kor 5,18n)

Požehnání

Ať Hospodin ti žehná a chrání tě, ať Hospodin rozjasní nad tebou svou tvář a je ti milostiv, ať Hospodin obrátí k tobě svou tvář a obdaří tě pokojem. Amen

Píseň 448 Sláva buď tobě, Bože náš