Českobratrská Církev
Evangelická
Horní Krupá a Havlíčkův Brod

Ty obílená stěno! – už jste asi v životě slyšeli hodně nadávek, ale obílená stěno, to jsem ještě neslyšel. Co je na obílené stěně špatně? K tomu vám musím říci jeden příběh...

Milost vám a pokoj od Boha otce našeho a Pána Ježíše Krista

„A ty služebníku můj, tebe jsem vyvolil, potomku Abrahama, mého přítele…řekl jsem ti: »Ty jsi můj služebník, tebe jsem vyvolil, nezavrhl jsem tě.« Neboj se, vždyť já jsem s tebou, nerozhlížej se úzkostlivě, já jsem tvůj Bůh. Dodám ti odvahu, pomocí ti budu, budu tě podpírat pravicí své spravedlnosti.“ (Iz 41,8n)

Píseň 638 Díky za toto krásné ráno

Modlitba: Dobrý Bože, děkujeme Ti, že jsme se tu dnes sešli. Děkujeme, že u Tebe můžeme odložit svoji zlobu a taky to, co nás bolí a z čeho máme strach. Prosíme Tě, odpusť nám naše slabosti, nedokončené úkoly a taky slova pravdy a lásky, které jsme neřekli. Přišli jsme, protože Ti věříme a chceme slyšet Tvé slovo. Děkujeme Ti za něj, protože bez něho bychom mohli ztratit v životě směr. Bez Tvého slova bychom mohli ublížit ostatním i sobě. Děkujeme Ti za neděli, je to Tvůj dar, že můžeme spolu zpívat a modlit se. Že si můžeme vyprávět o Tvých příbězích a přemýšlet o těch svých. A taky děkujeme, že je i v dnešním shromáždění místo pro každého, malého i velkého, nemocného i zdravého, smutného i veselého. Prosíme Tě, buď v tuto chvíli se všemi lidmi, dávej nám odvahu se ti otevřít, dej nám důvěru že třeba dnes nebo jindy pro sebe objevíme tvoji lásku. Naplňuj nás radostí. Amen

Čtení Sk 23,1-11

Píseň Svítá 157 Nejsi sám svůj

Text Sk 23, 6b

Kázání

Milí sourozenci v Kristu (děti, konfirmandi, mládež), s naším vyprávěním vpadneme doprostřed příběhu, jak si jej dnes děti na pokračování vyprávějí v nedělních školách. Apoštol Pavel byl kdysi dávno vyslán, aby hlásal dobrou zprávu o Kristově vzkříšení do všech koutů světa. Nyní se vrátil do Jeruzaléma – do města, kde to s křesťanstvím všechno vlastně začalo – kde Ježíše zatkli, pak mučili a ukřižovali a tam také vstal z mrtvých. Jeruzalém byl městem, kde Pavel dospíval, kam chodil do školy, kde měl své kamarády a možná i své první lásky.

Ale stejně jako Ježíše před pár lety i apoštola Pavla v Jeruzalémě zatknuli a neměli s ním věru dobré úmysly. Pavel se dostal do vězení. Proč jej zatknuli pamatujete si to (četli jsme to) – je souzen pro naději ve zmrtvýchvstání. Trochu divné, nepřipadá vám? Jestli vám to divné připadá, tak vězte, že to není tak dávno, co lidé v této zemi byli věznění a mučeni za stejnou věc. Pavel je tedy spoután ve vězení, chtějí ho zbičovat a tak to s ním vypadalo dost špatně.

Kdybyste se dostali do takové šlamastiky místo Pavla, co byste asi dělali? Nebo ještě lépe se zeptám, co myslíte, že potřebuje člověk v situaci takového ohrožení, aby to zvládnul? Co musí člověk mít?… (víru – důvěru)

My si tento víkend s konfirmandy ve Strměchách hodně povídáme o tom, co je to víra – co to znamená Bohu věřit – konfirmandi zanedlouho budou svou víru vyznávat. Řeknou: nebyl to omyl, že nás rodiče dali pokřtít, věříme Bohu a chceme jej následovat, chceme žít podle jeho slova.

Co by tedy, člověk věřící měl udělat? Co by měl udělat Pavel?… aby se nám dobře přemýšlelo, mám pro vás tyto možnosti

ze všeho se vysekat: udělat všechno, všechno zapřít, jenom aby se dostal ven – co když by zradil Pána Boha?

nebránit se: být otloukánek (nastav druhou tvář) – věřící není trouba, co si na sobě nechá štípat dříví – může se bránit.

dovolávat se zákona: říci toto je (není) spravedlivé

nechat vše na Bohu: to je těžké – MP (buď vůle tvá)

ohradit se proti bezpráví : nejen pro sebe, ale i pro druhé

být vždy mírný: co se tím myslí; uťápnutý; prosazovat mír?

Pavel, člověk víry, nechal všechno na Bohu a přesto se dovedl bránit a ohradit se. Když velekněz (při výslechu) nařídil Pavla uhodit přes ústa – Pavel řekl: ty obílená stěno – chceš mě soudit podle práva, ale právo porušuješ!!! Ty obílená stěno – už jste asi v životě slyšeli hodně nadávek, ale obílená stěno, to jsem ještě neslyšel. Co je na obílené stěně špatně? K tomu vám musím říci jeden příběh.

Kdysi žil v Rusku, za vlády carevny Kateřiny II jeden generál, který se jmenoval Potěmkin. A ten měl za úkol nejen být generálem, ale také dobře spravovat zemi – stavět a opravovat vesnice. Jeho královna – carevna si generála Potěmkina vždy brala na projížďkách po své zemi. Koukala, jak její země krásně vzkvétá a roste. Všechny domky byly krásně opravené a stěny domů krásně bílé. To ale ctěná carevna netušila, že domy jsou ve skutečnosti zchátralé, rozpadlé a shnilé. On pan generál totiž nechal vždy nabílit jen zdi, které velectěná carevna uvidí a ty, na které neviděla nechali být. Dokonce stavěl jenom kulisy vesnic, které Kateřina viděla zdálky a tak si nevšimla, že je to jen atrapa. Obílená stěna je taková, která si jen hraje na něco krásného, nového a upraveného – shnilá stěna s pěknou omítkou.

Apoštol Pavel říká – ty obílená stěno – veleknězi Ananiášovi, který jej chce soudit a posuzovat podle Bible – ale ve skutečnosti se podle toho neřídí. Něco podobného kdysi řekl Ježíš podobným lidem: podobáte se obíleným hrobům , ale uvnitř jsou plné nečistot (Mt 23,27) .

Pavel vlastně nemluví o vápnu ani stěně, nemluví o tom, jak vypadáme, nebo chceme před druhými vypadat. Mluví o tom, co se děje v nás, uvnitř. „Ty obílená stěno“ není nějaká nadávka, ale nastavení zrcadla. Velekněz se tvářil, že žije podle Písma, že Boha následuje, poslouchá jej, je mu věrný, ale ve skutečnosti to byla jen přetvářka – jen obílená stěna.

Pro nás všechny jsou Pavlova slova výzvou, kdy bychom si měli říci, jak na tom jsem já? Je můj duchovní život jen obílená stěna – co hodnoty víry, které jsem přijal, je to jenom přetvářka? Co život ve víře a pro víru, co můj (náš) sbor – jak jsme na tom? Co církev ve které žiji – dělám pro ni opravdu maximum? Co bohoslužby, které slavíme, jsou skutečně místem, kde se raduji? Kde odpouštím, kde prosím a přimlouvám se za druhé? Bílíme jenom zvenčí, jen na povrchu, jen to co je od pohledu vidět a vnitřek necháváme být?

To jsou věci o kterých s konfirmandy nyní přemýšlíme – o kterých oni musí přemýšlet, když hledají své vyznání víry. Přemýšlejme spolu s nimi, každý z nás je vlastně konfirmandem na celý život. Každý den máme prostor přiznávat se ke svému křtu, každý den je prostorem, jak svůj křest naplňovat.

Apoštol Pavel se dostal do vězení. Pro mnohé z nás by to znamenalo konec všech nadějí. Pavel se ale nevzdává. I v situaci velkého ohrožení neztrácí odvahu a důvěřuje, že Bůh je s ním. Však se mu Pán Bůh po té šlamastice zjevil a řekl – neztrácej odvahu, já jsem s tebou. Takovou zprávu smí slyšet každý konfirmand i konfirmand pokročilý – neztrácej odvahu, vždyť já jsem stále s tebou. I ve vězení – i při každém trápení, ve všech nesnázích se můžeš o mne v důvěře opřít. Nemusíš na sobě nic bílit, nemusíš na sobě nechat štípat dříví – vždyť já jsem na tvé straně. A při tom všem nezapomeň na zmrtvýchvstání – Kristus vstal z hrobu. Boží láska je silnější než nenávist, je silnější než přetvářka, je silnější než smrt. Bůh říká – ve víře nejsi sám – ale se mnou. Tak jsme to před chvílí zpívali – a k tomu zazpíváme další píseň.

Píseň 639 Hned zrána vzdej díky

Ohlášky

Přímluvná modlitba

Milosrdný Bože, děkujeme, že smíme věřit ve vzkříšení. Děkujeme, že když něco v životě zkazíme, smíme začít znovu. Prosíme Tě, ať si nikdy nemyslíme, že nepotřebujeme tvou sílu i odpuštění.

Pane,chceme dnes prosit za ty, kteří hledají důvěru k tobě, kteří chtějí stavět na tvém slově a chtějí následovat Ježíše Krista – tvého zástupce zde na zemi. Dej jim k tomu odvahu a sílu. Ukazuj nám, co je pro nás důležité…

Prosíme i za ty, kteří nemají odvahu konat dobré věci, i když by o to stáli. Bojí se nezdaru, výsměchu druhých. Prosíme dávej poznat, že jsi s nimi, že se nemají čeho obávat.

Pane prosíme dnes také za všechny soudce, dej jim moudrost rozhodovat spravedlivě, nezaslepeně, aby každý slabý a bezbranný se mohl domoci svých práv…

Pane prosíme také za to, abychom dovedli žít tak, abychom se tobě líbili, abys z nás mohl mít radost a nestydět se, za tvůj lid…

Myslíme dnes také na ty, kteří jsou nemocní a nemohou bát venku a s kamarády, hrát si a dovádět…

Přimlouváme se lidi, kteří hledají jen šarvátky a rozbroje. Prosíme dej jim zakusit kouzlo míru a pokoje, který je nade všechno pomyšlení…

Prosíme tě vyslyš nás, když k tobě ještě takto voláme: Otče náš

Píseň Svítá 187 Mosty

Poslání
„Neztrácejte proto odvahu, neboť bude bohatě odměněna.

Potřebujete však vytrvalost, abyste splnili Boží vůli a dosáhli toho, co bylo zaslíbeno. Vždyť už jen 'docela krátký čas, a přijde ten, který má přijít, a neopozdí se. Avšak můj spravedlivý - říká Bůh - bude žít, protože uvěřil. Kdo by však odpadl, v tom nenajdu zalíbení.'“ (Žd 10,35)

Požehnání

Ať Boží láska spočine na tvém polštáři, ať tě chrání a drží ve své dlani. Tvé cesty ať tě vedou vzhůru a dobré podnebí provází tvůj krok. Vítr ať posílí tvá záda. A – až tě ďábel začne postrádat - ať už jsi dávno v nebi. Požehnej vám všemohoucí Otec, i Syn, i Duch svatý

Píseň Svítá 210 Někdo mne vede za ruku (Ez 176)