Českobratrská Církev
Evangelická
Horní Krupá a Havlíčkův Brod

... Rybáři a celník na rozdíl od farizeů pochopili, co se jim Ježíš snaží říct. Pochopili, že křesťanem může být každý, protože před Bohem jsme si všichni rovni. Pochopili, že setkání s Bohem je tak velká výzva, že stojí za to všeho nechat, zvednout se a jít i přesto, že k svobodě je dlouhé a těžké putování.
A oni mohli ještě víc, měli dar postavit mosty...

Pozdrav (Kristýna)
Milost našeho Pána Ježíše Krista a láska Boží a přítomnost Ducha svatého se všemi vámi.
„Nestaví-li dům Hospodin, nadarmo se namáhají stavitelé. Nestřeží-li město Hospodin, nadarmo bdí strážný.“ (Ž 127,1)

Píseň 192 Dobře staví, kdo zná a ví

Čtení: L 5, 27-32 (Martina)

Modlitba (Miriam)
Hospodine, Pane náš,
děkujeme, že jsi nás zavolal a pozval na cestu víry s Tebou.
Děkujeme za lidi, kteří nás mají rádi a jsou nám na blízku, když je potřebujeme. Odpusť nám, že často jsme příliš zaměstnaní sami sebou a neslyšíme, když nás někdo potřebuje.
Vyznáváme, Pane, že setkání  s Tebou nás někdy nechává chladnými.
Děkujeme Ti, že náš přijímáš s naší bezmocností, slabostí a vinou. Děkujeme za osvobození a radost, které nám dává Tvoje odpuštění.
Vyznáváme, že bez Tvé přítomnosti by byl náš život prázdný,  chyběla by nám radost a nadějné očekávání Tvých dobrých darů.
Prosíme, posiluj naši odvahu a důvěru vyjít za Tebou svým svatým Duchem, o kterého Tě nyní prosíme.  Amen

Píseň  S 331 To já ó Pane můj  

Text: Lk 5, 1-11(Jirka)

Kázání k dětem (Kristýna)
Rybáři. Celník. Co to znamená, že si Ježíš vybírá právě tyhle lidi? Proč se farizeové vztekají, že si Ježíš vybral právě z těchto povolání? Vždyť jsou to obě docela hezká zaměstnání.

Rybáři jsou pořád v přírodě, plují na loďkách a chytají ty svoje ryby. Někdy jim sice nepřeje počasí, třeba když prší (nebo moc pálí slunce), ale oni už jsou na to zvyklí, každá práce má přece svoje pro a proti.
A celník? Celník si sedí celý den ve svojí budce, vybírá peníze a nikomu vlastně nepřekáží. Tak proč se farizeové tolik zlobí?
Nejspíš očekávali, že oni budou těmi, které si Ježíš vybere za svoje učedníky. Oni, vzdělaní zbožní vědátoři, kteří dobře znají Písmo a dokážou ho kdykoliv odříkat nazpaměť. Oni, smetánka společnosti. Navíc se jim zdálo, že Ježíš potřebuje jejich pomoc a podporu, protože mu ještě není 40 let a nemůže používat titul „Mistr“ jako oni. Snad si mysleli, že ho ještě lecčemu naučí, než dosáhne požadovaného věku, aby mohl být potom jedním z nich.
Proto jsou tolik rozzlobení, když nepovolává Ježíš je, ale rybáře a celníka. Taková drzost, troufalost, neslýchanost!
Obě profese byly tehdy totiž v Izraeli považovány za nečisté. Ryby  sice bylo dovoleno jíst, ale jenom vybrané, čisté druhy. A rybáři, když měli veliký úlovek, dotýkali se rukama i těch ryb, které nebyly na seznamu „jedlých, (tedy) čistých ryb“. Proto žili někde v chatrči (víte, co je to chatrč?), na břehu moře, daleko od ostatních lidí, tam na ně nikdo nepokřikoval žádné ošklivé věci, měli klid.
A celníky taky společnost opovrhovala, protože vybírali peníze, dotýkali se jich rukama i v sobotu, kdy to bylo zakázané. A navíc se vědělo, že celníci si část peněz nechávali sami pro sebe, proto byli tak bohatí. Byli to zbohatlíci. (Kdo je zbohatlík?) A s lidmi, kteří kradou, se ostatní moc kamarádit nechtěli. Kamarádili byste s člověkem, o kterém víte, že krade?
A vrcholem všeho pro farizeje bylo, když Ježíš seděl v loďce, kázal lidem na břehu a pak řekl Šimonovi: „Zajeď na hlubinu“. A Šimon odpověděl: „Mistře, na tvé slovo spustím sítě.“ Kdo mu dal právo nazvat Ježíše Mistrem, když nebyl dost starý? (Kolik by mu muselo být, aby ho tak mohl Šimon oslovit?)
To byste se asi taky, milé děti, vztekali, kdybyste si mysleli, že právě vy máte být vybraní na recitační soutěž vaší školy, nebo do fotbalového týmu. Že právě ty, ty a nebo ty (oslovit přítomné děti) máte reprezentovat školu. A najednou by místo vás, kteří jste tolik trénovali a učili se, vybrali nějakého floutka z vaší třídy, který se moc neprojevuje, sedí v zadní lavici, nikdo ze spolužáků se s ním nebaví, protože nemá mobil jako vy, pokud vůbec nějaký má, nebo je pořád takový ušmudlaný, moc se nemyje a trochu smrdí. Prostě je jiný, divný. (Máte ve třídě někoho takového divného?)
No a přesně tak to bylo s těmi rybáři a s celníkem. Taky byli divní a přesto oni byli VyVolení, lidi, kteří dostali příležitost „lovit lidi“. A víte proč? Protože křesťanem může být člověk, který si uvědomuje, že je hříšný (kdo je hříšný?), nemocný na duši. A právě takový člověk potřebuje doktora, tedy Ježíše. Teprve jemu může být Ježíšovo slovo a kázání k něčemu, tohle slovo je mu lékem na jeho nemoc, na hřích.
Poslouchali jste dobře, co četl Jirka před kázáním? Četl, že Ježíš dal unaveným rybářům příkaz, aby jeli na hlubinu a spustili sítě. Šimon se tomu podivil, ale poslechl a řekl: „Mistře, na tvé slovo spustím sítě.“ To bylo něco ohromného, Ježíš v sobě musel mít něco velikého, když ho takhle bez odmlouvání poslechli. Vůbec ho předtím neznali, možná o něm slyšeli, ale nestarali se o to, kdo to je, tenhle Ježíš. Nestarali se moc o nikoho, aby měli klid a nemuseli poslouchat žádné ošklivé věci.
A víte, co je na tom ještě nejpodivuhodnějšího? To, že jeli na hlubinu. Rybáři i ostatní se tenkrát hlubiny báli, byla pro ně něčím tajemným, nebezpečným. A člověk, který má všech pět pohromadě, neleze někam, kde je nebezpečno. A přesto tihle rybáři z našeho příběhu poslechli Ježíše. Sice si mohli říct, co je to za blázna, nikdy nelovil ryby, tak co to tu povídá za nesmysly. Ale ne, oni vyjeli na hlubinu a zažili něco, čemu nemohli sami nejspíš vůbec věřit.
Nachytali spoustu ryb v netradiční hodinu. A když přirazili ke břehu, Ježíš jim řekl: „Všechno tu nechte a pojďte za mnou, teď budete lovit lidi.“ Je to divné spojení, „lovit lidi“. Jak si myslíte, že se asi loví lidi? Hází se na ně sítě, nebo s oštěpem v ruce? To asi ne. Oni měli přivádět k Ježíšovi lidi, kteří jsou hříšní, pořád trochu špinaví. Právě ty, kteří si  uvědomují, že stojí na okraji společnosti, ty, kteří potřebují uzdravit nemocnou duši.
Stejně jako rybářům, řekl Ježíš i celníkovi, všechno tu nech a pojď za mnou. A on z radosti, že si ho někdo všiml, že o něho někdo stojí, vystrojil pro Ježíše a ostatní celníky hostinu. A farizeové? Ti zase nevěřícně kroutili hlavami, protože jich si najednou nikdo nevšímal, nikdo je neposlouchal. Byli odstrčení na druhé místo. Zlobili se, stejně jako bychom se zlobili my, kdyby nás někdo vyšoupl třeba z naší práce. A ještě  ke všemu takový hříšník!
Jenže mezi rybáři, celníkem a farizeji byl rozdíl. Víte jaký? Rybáři a celník se na Ježíše absolutně spolehli. Spolehli se na něj, protože věděli, že to s nimi myslí dobře. Stejně tak bychom se my měli spolehnout na ty, kdo to s námi myslí dobře. Vy děti, třeba na své rodiče.
Rybáři a celník na rozdíl od farizeů pochopili, co se jim Ježíš snaží říct. Pochopili, že křesťanem může být každý, protože před Bohem jsme si všichni rovni. Pochopili, že setkání s Bohem je tak velká výzva, že stojí za to všeho nechat, zvednout se a jít i přesto, že k svobodě je dlouhé a těžké putování.
A oni mohli ještě víc, měli dar postavit mosty mezi skupinami lidí, které se zdáli být neslučitelné. Bohu je jedno, kdo je co zač. A tak i my stavme mosty mezi sebou. Není důležité, co jsme dělali v minulosti. Důležitá je přítomnost a  budoucnost. Amen.

Píseň S 359 V království Božím místa dost

Ohlášky (Tereza)

Přímluvné modlitby+Otčenáš (Daniel, Ondřej, Lukáš)
Pane, prosíme za děti, které mají hlad, prosíme i za ty, které mají všeho dost, aby si toho vážili. Za to tě Pane prosíme. Pane smiluj se.
Pane, prosíme za všechny, pro které život nemá cenu, prosíme ukaž jim svou cestu. Za to tě Pane prosíme. Pane smiluj se.
…
Prosíme Tě za všechny lidi okolo nás, za ty na vrcholu i za ty v hlubinách. Za to tě Pane prosíme. Pane smiluj se.
Prosíme Tě za církev, za lidi, kteří ji vedou , ale také za ty, kteří se k ní obracejí zády. Za to tě Pane prosíme. Pane smiluj se.
Pane vyslyš nás , když k Tobě ještě voláme modlitbou, kterou nás naučil Tvůj syn. Otče náš,..
…

Poslání (David)
„Vy jste, rod vyvolený, národ svatý, lid náležející Bohu, abyste hlásali mocné skutky toho, kdo vás povolal ze tmy do svého podivuhodného světla. Kdysi jste vůbec nebyli lid, nyní však jste lid Boží.“ (1 Pt 2,9-10)

Požehnání (David)
Ať Hospodin ti žehná a chrání tě,
ať Hospodin rozjasní nad tebou svou tvář a je ti milostiv,
ať Hospodin obrátí k tobě svou tvář a obdaří tě pokojem.    Amen

Píseň 198 Pod ochranou Nejvyššího