Českobratrská Církev
Evangelická
Horní Krupá a Havlíčkův Brod

Jak tak čtu o zpívajícím nebeském zástupu, jak andělé zpívají pastýřům chvalozpěv, dovedu si představit, že v nebi mají nejen andělský sbor pěvecký, ale i farní a také andělskou radu starších - staršovstvo. Andělé v nebi byli totiž pověřeni, aby provedli plán na záchranu lidí...

Milost vám a pokoj od Boha otce našeho a Pána Ježíše Krista

Introitus Hugo Pelikána: "Zpívejte Hospodinu píseň novou, neboť učinil podivuhodné věci, zvítězil svou pravicí, svou svatou paží! Hospodin dal poznat svoji spásu, zjevil před očima pronárodů svoji spravedlnost, na své milosrdcenství se rozpomenul... Spatřili všechny dálavy země spásu našeho Boha." (Ž 98n)

Píseň 293 Čas radosti veselosti

Modlitba Miriam Horákové

Pane Bože, přicházíme k Tobě, protože poznáváme, že bez Tebe a Tvé lásky by byl náš život prázdný a nenaplněný. Pane Bože, chtěli bychom Ti říct spoustu věcí, ale často nám dochází slov. Žasneme nad dary, které od Tebe dostáváme. Děkujeme, že přicházíš k nám, že nám posíláš anděly – druhé lidi, kteří jsou nablízku, když je potřebujeme. Děkujeme za společenství, kde nikdo nemusí být sám.  Děkujeme za dar nového života. Děkujeme, za Tvého Syna, který je nám andělem, provází nás a chrání. Vyznáváme Pane, že nejsme takovými anděly, jakými bychom být mohli, že jsme lhostejní k lidské bolesti i radosti. Prosíme, ať jsme dobrými anděly těm, ke kterým jsi nás postavil, ať si dobrou zprávu nenecháme pro sebe, ale ať ji dokážeme s radostí žít, k tomu ať nám dává odvahu a moudrost Tvůj Duch. Amen

Čtení Jirky Štěpána Lk 2,1-7

Píseň 306 Když se Pán Ježíš narodil

Text: Lk 2,8-12

Kázání pastora

Milí přátelé, jak tak čtu o zpívajícím nebeském zástupu, jak andělé zpívají pastýřům chvalozpěv, dovedu si představit, že v nebi mají nejen andělský sbor pěvecký, ale i farní a také andělskou radu starších - staršovstvo. Andělé v nebi byli totiž pověřeni, aby provedli plán na záchranu lidí. Andělská rada starších má navrhnout postup, dobré načasování té lidské záchrany a také aby počítali se všemi nepředloženými situacemi.

Tak tedy: Bůh rozpoznal, že už je čas lidi vykoupit a tak dal svým andělům v nebeském farním sboru úkol, aby vypracovali poselství, které všechny lidi ujistí: „Já, Hospodin, jsem stále s vámi, když máte radost i když je vám smutno. Ani smrt, ani život, blahobyt ani nedostatek, ani násilí, ani nic v přítomnosti ani nic v budoucnosti, ani nic jiného vám nemůže vzít tuhle jistotu mé přítomnosti a mé lásky.“

Samozřejmě na nebeské staršovstvo směřovaly zpětné dotazy. Zda by nebylo lepší stvoření trochu předělat, zrušit lidem tlusté střevo, aby se jim nekazily zuby a aby nikdo neumíral dřív než v 80 letech. Nebo že aby se lidem z hlavy vygumovaly všechny myšlenky na války a boje mezi sebou. Ale z nebeské rady starších zněla odpověď: Vykoupení, záchrana platí pro každé stvoření, pro takové, jaké prostě už je ať zdravé či nemocné.

A tak andělé přemýšleli, jak by se dala zpráva o Boží blízkosti sdělit všem lidem. Vystoupil první anděl a řekl, už to mám, nešustěte pořád křídly a poslouchejte: Když se lidi do někoho zamilují, tak dovedou i v odloučení cítit, jako by byla jejich láska s nimi. Pro zamilované každé zašumění listů, každá květina a písnička jim připomíná jejich lásku. Když jsou zamilovaní unavení, láska je postaví na nohy. A když zestárnou, tak kvůli zamilovanosti zapomínají na svůj věk. Já bych tam šel a řekl jim, rozhodně prohlásí anděl: Bůh se do vás zamiloval. Vám se sice může zdát, že není ve světě přítomný, ale když se do něj zamilujete i vy, budete ho vidět všude, všude ho budete cítit, vnímat. Dá vám to sílu a odvahu.

Druhý anděl vzdychl: víš, je to moc krásný, ale ne moc konkrétní. To by chtělo ztvárnit jako příběh, podobenství. Asi takhle: S Bohem je to jako s králem, který se zamiloval do chudé dívky. Dívka mu nevěřila, copak král, že by se do ní zamiloval? A tak král se pro ní moc trápil a byl hrozně smutný. Musel si ale připustit, že je mezi nimi velký rozdíl. Král tedy shromáždil svůj dvůr a řekl: Vzdávám se vlády. Zříkám se jí ve prospěch svého syna. A pak král opustil palác a přišel nepoznán za svou dívkou a ucházel se o ni.

Cože, král, který se zřekl své královské hodnosti, aby se stal člověkem stejným jako všichni ostatní? – říká třetí anděl, je mi pak otázkou, jestli by ho lidi vlastně chtěli, když se vzdal svého úřadu. Není nezodpovědný, předat království a běžet si kam jej srdce táhne?

Tomuhle lidi naslouchat nebudou. Do toho se musí dát něco skandálního, jinak to lidi nebudou poslouchat, říká anděl. Co lidi poslouchaj nejraději? Skandální odhalení, drby. Chce to trochu bulváru. Tak třeba dal bych nějakému knězi nebo farářovi úkol: Jdi a ožeň se s nevěrnou ženou. A když vypukne skandál, když proti tobě zakročí vedení církve, protože tvůj život neodpovídá tvým slibům, pak jim řekni: Bůh miluje lidi, i když jsou mu notoricky nevěrní. Udělal jsem to proto, že mám na svém životě ukázat poselství Boží k lidem, právě proto jsem se oženil s touhle ženou a miluji ji celým svým srdcem, celou svou duší a celou svou myslí. Jsem tak malou ozvěnou velké lásky Boží k nám, nevěrným lidem. Nejste lepší než já ani než moje žena.

Čtvrtý anděl říká, to je dojemnej příběh, ale to je pořád podobenství. Navíc něco podobného jsme jednou zkusili u jednoho proroka a moc se to zrovna nepovedlo. Lidi jen mávnou rukou a řeknou, nech si ty pohádky. To Bůh sám se musí sám stát člověkem. Neměl by se vzdát vlády ve prospěch svého syna, ale svého syna ať pošle na zem. Ať se narodí jako každý jiný člověk nějaké ženě, ať je při porodu malý a scvrklý, ať křičí a má rudé fleky. A pak musí vyrůstat jako všichni ostatní.

Ale zase nesmí to být žádnej vzorňák, říká druhý anděl, žádnej Mirek Dušín, viď Mirku? Spíš trochu divný týpek, takže ho ostatní budou považovat za blázna. A jeho rodina nebude žádná svatá rodinka. Kdepak, on musí s lidmi sdílet všechna životní rizika, musí bejt odvrženej, aby ho lidi moc nechápali, aby na něj trochu koukali skrz prsty. Musí se starat o nějaký řemeslo a musí na něj naléhat nemoci a smrt. Jen když Bůh bude tady ve skutečném životě bez jakékoli úlevy, jen pak můžeme lidi věrohodně ujišťovat: Bůh je vám blízko, ve všech situacích mezi narozením i v hodině smrti vaší - Amen. Co blbneš, jaký amen?; to říkají lidé, ne andělé. Promiň, to mi jen tak ujelo.

Narodí se mladé dívce, která je pannou, říká tiše první anděl. Ostatní andělé zahvízdají. Pánečku to tu ještě nebylo. Takové narození bez početí, to by byl lepší skandál než svatba s nevěrnicí! Lidi jsou beztak na sexualitu hrozně fixovaní. Jako by je jen zajímalo kdo s kým spí? A my andělé jim naopak ukážeme, že ta největší událost ve světě se děje, aniž by někdo s někým spal! Ostatní andělé zatleskají. Jó, ty z toho budou mít hlavu úplně vedle a pak se budou zabejvat tím, že i ta dívka se narodila neposkvrněně a že bude vzatá do nebe. Na druhou stranu je to dobře, aspoň nad tím budou pořádně přemejšlet a dívka se jim stane dobrým vzorem. A jestli se narodí svobodné dívce, tak to bude trhák, to bude óóóstuda. Zasnoubená a těhotná. To lidi zvedne ze židle.

Andělé to všechno sepsali na papír a poslali na nebeskou radu starších. Andělé starší nad tím dumali a přemýšleli. Docela se jim to líbilo, ale i když už bylo pozdě a oni chtěli domů, shodli se na tom, že to chce ještě trochu dopilovat. Tak jednak je problém s adoptivním otcem, říká nejváženější anděl. Ten by to mohl zabalit dřív, než pozná o co jde. A protože dítě musí být pokrevně z královského rodu, bude lepší, když z královského rodu bude po adoptivním otci. Tak bude jasný, že k němu taky patří a že je tak trochu po něm.

Pak bude důležitý, aby při tom porodu jim nikdo moc nepomáhal, říká jiný vážený anděl. Někteří by si pak mohli myslet, že na té záchraně mají nějaké své zásluhy. Jen ať se narodí třeba mezi zvířaty někde ve stáji. Ať vidí, že Bůh sestoupí do chlíva a že jeho syna položí vlastně do koryta.

A pak bude důležité, aby první kdo tam dorazí, byli chudí lidé, třeba pastýři. Žádné V.I.P. místa tam nedáme, kývají starší uznale hlavou. Bohatý a urození by si mysleli, že je to spása jen pro ty, co si koupí vstupenky někam do předních míst.

A jak se bude vlastně jmenovat? Zeptá se nejmladší starší. Hmm, jmen tu máme hodně, už jsme kdysi dávno mluvili o jméně Immanuel (Bůh s vámi), potom čistě jen Služebník, pak jsme mluvili o beránkovi vedený na porážku. Ale bude se jmenovat Ježíš, to přeci znamená Hospodin je Spása. A říkat mu budeme Boží syn.

Dobrá ale až o něm budou psát životopis, tak v jednom z nich bude napsáno, že byl Božím synem nazván až při křtu, v dospělosti, aby bylo jasné, že Božím synem či dcerou se může stát každý během života bez ohledu na to, komu se narodí.

Já vám pořád nevím, říká anděl presbyter, lidi jsou šíleně natvrdlý. Je potřeba to ještě v tom příběhu několikrát zopakovat. Už v úvodu o tom dítěti. Tam bude řečeno :“těm, kteří ho přijali, dal moc stát se Božími dětmi, těm, kteří věří v jeho jméno.“ A teď, pozor přátelé přijde to rozhodující: „Ti se nenarodili  z krve ani z  těla, nýbrž narodili se z Boha.“ Všichni lidé, ve kterých to slovo bydlí dostávají nový život. Hmm, kroutí ostatní uznale hlavou, to je dobře řečené.

Narození dítěte lidi má ujistit, že všichni jsou narozeni proto, aby byli zrozeni znovu. A ještě víc: proto, aby se Kristus narodil v lidech. Protože on je to slovo, které v člověku tvoří nový život. A na téhle vnitřní proměně všechno závisí. Dá se to říci i takto, říká jiný anděl starší: „I kdyby se Kristus v Betlémě narodil tisíckrát, a nenarodil se v tobě, zůstáváš na věky ztraceným.“

Dobře, tak to by bylo. Ale ještě jedno doplnění, říká jeden anděl starší. To dítě vyroste někde, kde není moc na první pohled zbožných lidí. Ať je to třeba v Galileji, kterou „pánbíčkáři“ opovrhují, aby bylo jasné, že je to záchrana úplně pro všechen lid. Všichni andělé starší svůj plán odsouhlasili a vyhotovili zápis. Dali na něj andělskou pečeť a poslali andělskému farnímu sboru.

Poté poslali osvědčeného anděla Gabriela k dívce, k panně Marii. Další poslali k lidem. Hlavně k pastýřům, aby udělali před nimi svým chvalozpěvem pořádný rachot a ti se šli podívat, kdo se to vlastně narodil. A jeden z andělů je na cestě ke každému z nás. Je na cestě také k vám a chce vám předat toto poselství:

Bůh je vždycky s tebou – na vrcholech i v propastech tvého života. Nic tě od něj nemůže oddělit: ani smrt, ani život, ani blahobyt ani chudoba, ani násilí, ani nic v přítomnosti ani nic v budoucnosti, ani nic jiného tě nemůže odloučit od lásky Boží, která je v tomto malém dítěti. Když přijmeš tohle dítě do svého srdce, když se v tobě ještě jednou narodí, pak bude tvůj život plný Boží lásky. Bude naplněný jako život zamilovaného – i kdyby to bylo jen na krátký okamžik. I kdyby to bylo ve strachu a smutku. Když se v tobě narodí Bůh, pak se v tobě děje to největší a nejkrásnější, co člověk může v životě prožít. A to už ti nikdo nemůže vzít…a lidé poslouchejte tento chvalozpěv: Sláva na výsostech Bohu a na zemi pokoj mezi vámi, Bůh ve vás má zalíbení.

(upraveno podle Gerda Theissena, kázáno ve sboru i ve věznici Světlá n. Sázavou)

Píseň 655 Tichá noc

Večeře Páně

Ohlášky Michala Šupity

Přímluvná modlitba Terezy Mičkové, Jirky Červinky, Lukáše Černého

Píseň 653 Když tmavá noc byla

Poslání Ondřeje Horáka: "Každé vnuknutí, které vede k vyznání, že Ježíš Kristus přišel v těle, je z Boha... V tom se ukázala Boží láska k nám, že Bůh poslal na svět svého jediného Syna, abychom skrze něho měli život. V to je láska: ne že my jsme si zamilovali Boha, ale že on si zamiloval nás a poslal svého Syna..." (1 J 4n)

Požehnání

Boží světlo, kterou žádná temnota nezahalí, ta ať vám svítí na cestu, kdybyste bloudili. Boží naděje, ať je vám budoucností, která je dobrá a není čeho se bát. Boží láska, která všechny pouště mění v zahrady, nechť vám dává pokoj a mír… nyní i navěky. Amen.

Píseň 294 Ó křesťané všichni