Českobratrská Církev
Evangelická
Horní Krupá a Havlíčkův Brod

Současník Komenského - stejně jako on byl evangelickým duchovním vystudovaným na západních univerzitách, stejně jako on byl vynikajícím hudebníkem. Stejně jako on byl přímým svědkem likvidace evangelického vyznání ve své zemi a stejně jako on prožil následné krutosti třicetileté války. Komenský této neklidné době čelil psaním pastýřských, tedy útěšných spisů (Labyrint světa a ráj srdce). Třanovský pro sebe i druhé nacházel posilu v poezii a písních. Napsal jich a přeložil na 150. Potvrdil tak, že evangelická duchovní tradice je silná především ve skládání a zpěvu písní.

Třanovského písně rychle pronikaly do evangelických kancionálů (zpěvníků), které se tajně pašovaly do českých zemí. Lidé zpěvníky ukrývali, kde se dalo, mimo jiné i do vytesaných skrýší v trámech (např. v Horní Krupé). Třanovský dokonce sestavil svůj zpěvník, zvaný Citara sanctorum a vydaný r. 1636 v Levoči. Do tohoto zpěvníku následující generace vkládaly nové písně a předávaly si jej coby rodinné stříbro. Donedávna se z něj zpívalo a možná i zpívá na východní Moravě a na Slovensku. Zanechal i jednu píseň, kterou zpíváme o svatodušních svátcích. V novém evangelickém zpěvníku ji najdeme pod číslem 370: „Jak čerstvých vod jelen žádá v čas unavení svého, tak má duše vždycky ráda chce mít Ducha svatého; neb bez jeho pomoci nemáme žádné moci, mrtví jsme my v sobě sami, nebudeš-li, Pane, s námi.“ Útěchu a posilu vyzpíval Třanovský pro sebe a nabízí se každému, kdo potřebuje vnést pokoj do svého neklidu.

Sobotní Promluvy pro havlíčkobrodský Deník (2.6.07)