Českobratrská Církev
Evangelická
Horní Krupá a Havlíčkův Brod

úvodní ztišení našeho faráře  při seniorátním setkání generací v Horní Krupé 21.září

Píseň: 178 Krásná je modrá obloha (jedno ze stříber evangelických)

Milí přátelé, když se řekne rodinné stříbro, vybaví se mi ve dvou podobách. Jednak rodinné stříbro jako něco velmi cenného. Co si lidé po generacích pečlivě předávají. Co třeba ani není moderní, ale každá další generace k tomu má úctu. Tak i tradice plynoucí z víry a k víře zase směřující. To lidé sdílí, to si předávají. Podobně jako ohmataná rodinná Bible či zažloutlá brožura Heidelberského katechismu. Někteří z vás by dovedli citovat nejen první článek. Rodinné stříbro jako něco cenného, vzácného, na čem se člověk učí pokoře. O co se děti zajímají a o čem prarodiče rádi vyprávějí a co ukazují.

Rodinné stříbro může ale vypadat ještě jinak. Když si zajdete do každého vetešnictví, najdete tam hory rodinných stříber. Právě stříbra po generace úzkostlivě uchovávaná a pečlivě předávaná, cíděná a užívaná k slavnostním událostem. Děti po rodičích či prarodičích se toho prostě zbavily. Proč se s takovou veteší zabývat? K čemu mi to ještě bude? Jak se děti zachovají k tomu, co našim předkům bylo často cennější než život?

Možná by bylo lepší od stříbra přejít k rodině samotné. V rodině stříbra živého žijí pospolu, komunikují. Mezi generacemi. Něco je všechny spojuje. Ne to stříbro, ne zažloutlé stránky prastarých knih, ale víra živá, jakkoliv nepředaná, přesto objevená a všemi zakoušená. Ta druhá podoba rodiny je nekomunikující, netečná, nevědomá si vlastních kořenů. Chybí porozumění i úcta.

Jak tedy žijeme v našich rodinách evangelické rodinné stříbro? Čteme spolu Slovo Boží? Bavíme se spolu o tom, co je naše největší potěšení v životě i smrti? Povídáme si o nedělním kázání? Modlíme se spolu? Zpíváme křesťanské písně? Stručně řečeno žijeme s Bohem sami za sebe i dohromady?

Rodinné stříbro samotnou vírou není a nesmí být. Víra je osobní vztah k Pánu Bohu a rodí se z jeho oslovení i našeho hledání. Je to vztah. Pak ale je tu to stříbro, tradice – živá, dobrá, krásná tradice. Ta víře pomáhá k životu a při životě. Je to nástroj, kterého si můžeme vážit a předávat si ho, stejně jako jej odložit mezi veteš. Ono to stříbro, které životu víry neslouží vlastně už veteší je. Nepoužívá se. Možná jednou za rok, na Vánoce či Velikonoce se opráší – pro tu atmosféru, vzpomínku na dětství. Ať je to jako kdysi, když jsme byli dětmi. To je ale málo.

Skoro bych o těch všech krásných věcech, o kterých na pokračování čteme v Českém Bratru, nemluvil jako o rodinném stříbru. To se totiž vytahuje pouze o svátečních časech. Já bych ale rodinným stříbrem chtěl jíst i ranní vločky, koprovku k obědu i pudink k večeři, buřguláš na vodě i ... já nevím co. Uvěřil jsem Kristu, přijal jej do svého života a život mu odevzdal. A tak mu odevzdávám i to rodinné stříbro a věřím, že se mnou nebude jen ve slavnostní čas, nýbrž každý den. I u těch vloček a denního chleba. Co na tom, že se stříbro otluče, poškrábe a ohmatá. Však ono k tomu bylo vyrobeno, aby sloužilo. A tak nám všem přeji, aby to dobré evangelické sloužilo dobře, tak jako sloužilo těm před námi a jak bude soužit i těm po nás. Když nám bude dobře sloužit, věřím, že i my budeme dobrými Božími služebníky.

Modlitba: Pane, stojíme tu dnes společně před tebou jako tví přátelé, tví služebníci i tvé nástroje. Stojíme tu před tebou jako tvé vidličky, nože, lžíce i lžičky. A prosíme, ukaž nám, kde je naše místo. Kde máme nabírat odpuštění, napíchávat zlobu a neporozumění a kde krájet dusno. Pane, prosíme, odpusť nám, když si jen hrajeme, nežijeme pro tebe a tvé království. Odpusť, když tradice víry je nám jen svátečním koloritem či zašantročenou veteší. Dej nám toto dnešní setkání prožít v radosti a vnímavosti. Požehnej i Petrovi, dnešnímu přednášejícímu, buď posilou i všem, kteří dnes připravují nějaký program pro druhé. Provázej nás a ukládej v nás samé dobré zážitky, až se pak zase rozjedeme ke svým rodinným pokladům. Amen

Píseň 684 Učiň mne, Pane, nástrojem (a teď jedno stříbro římskokatolické :o)