Českobratrská Církev
Evangelická
Horní Krupá a Havlíčkův Brod

pro členy a přátele sboru Českobratrské církve evangelické v Horní Krupé a Havlíčkově Brodě, kde naleznete velikonoční úvahu, oznámení o velikonočních akcích sboru a také zprávu o životě našeho sboru za uplynulý rok.

O tom co klame a co nikoliv

„Máme-li naději v Kristu jen pro tento život, jsme nejubožejších ze všech lidí. Avšak Kristus byl vzkříšen jako první z těch, kdo zesnuli. A jako vešla do světa smrt skrze člověka, tak i zmrtvýchvstání: v Adamovi všichni umírají, tak v Kristu všichni dojdou života.“ (epištola 1 Korintským 15. kapitola)

Tento text jsem stejně jako pro dopis vánoční vybral ze stejného biblického oddílu. Vánoce i Velikonoce jsou spolu spojené pevným poutem. Tím poutem je naděje. Nebyl-li tím narozeným „betlémským dítětem“ někdo víc než člověk, má radost z Vánoc životnost prskavky. Apoštol Pavel říká, nebyl-li Ježíš zvaný Kristus vzkříšen, jsme neubožejší ze všech lidí. Proč? Jako jediní z celého stvoření, jsme schopni pomyslet nekonečno. Jako jediní jsme schopni přemýšlet o životě po smrti, ba co víc, jsme schopni pro ten život žít už v tomto světě. Jestli je to ale přelud, výplod mysli, pak se podobáme člověku, který se plazí po poušti. Ví, jak vypadá oáza a studna. Ví, jak osvěží a naplní voda. Jenže, ač to všechno ví a nějak i zakouší, je to jen ubohý sen. Je to přelud, klamná naděje. K oáze nikdy nedoputuje, protože žádná není. Vodu nikdy do dlaní nenabere, protože je to jen výmysl. Voda zde na poušti? Ale kdeže! Nebo jinak. Je to, jako stát před vstupem do krásné zahrady. Prohlížet si ji, kochat se, ale ať chytáme za kliku jak chceme, nevstoupíme. Tou zrezlou a zamčenou plechovou branou je realita, která ponechává jen v tomto, pozemském životě. A do třetice jinak. Je to, jako běžet dlouhý běh, namáhavý, někdy těžký. Běžet pro cíl, pro vítězství, konečné oddechnutí, odpočinutí, radost. A přeci na konci běhu nečeká laskavé objetí tvůrce závodu, ani radost těch, kteří už doběhli, ani nekonečné osvěžení po dlouhém běhu. Na konci čeká jen neúprosně rozšklebená propast nicoty a zapomnění. Apoštol má pravdu. Člověk by se podobal nejubožejšímu tvoru z celého stvoření, protože do srdce mu byla dána touha po věčnosti, která by touhou nenaplněnou jen zůstala. Bible však předkládá a vypráví své příběhy víry a říká, ne, nebojte se! Každý kdo putuje pustinami k oáze, a pro existenci oázy žije, doputuje. Každý kdo vidí skrze zamčenou branku krásnou zahradu a ta zahrada naplní láskou a milosrdenstvím jeho život, najde dovnitř jiný vchod. Každý kdo běží dlouhý běh pro cíl a skrze cíl poměřuje i svůj životní běh (tedy: běží podle pravidel, nepodkopává ostatním nohy, nezkracuje si cestu, nedopuje), doběhne. Čeká ho náruč toho, kdo závod připravil a čeká ho radost všech, kteří už doběhli. Nadto bible vypráví příběh jeden, ten nejdůležitější, centrální, vpravdě úhelný. Je to příběh Ježíše zvaného Kristus, který vlastně z oázy přišel, aby ji zvěstoval a přiblížil. Ukázal vchod do krásné zahrady. Ukázal cestu k cíli v běhu života. A o tom jsou Velikonoce. Člověk víry není nejubožejším ze všech lidí, ale je člověkem naděje. Naděje která neklame, protože je moudrým měřítkem, trpělivým rádcem života a pevným příslibem budoucnosti. Někteří lidé na řetízku na krku nosí tři znamení: srdce (to je láska), kříž (to je víra) a kotva (to je naděje). Velikonoce neklamou. Oslovují odvážnou nadějí a hlubokou radostí. Velikonoce nabízejí možnost přijmout naději skrze Kristovo vzkříšení a tou nadějí proměňovat svůj život: podle oázy, podle krásné zahrady a podle cíle závodu. Království nebeské vás zastihlo, je tu mezi vámi, říká Pán Ježíš. A to ostatní, co se netýká této naděje, je vlastně prázdné, smutné a klamné. Je mi líto všeho, co končí jen u té plechové brány. Velikonoce se blíží a blíží se opět rozhodování. Čeho se držet? Po které cestě se vydat? Za propastí či k oáze?

Pane Ježíši Kriste, ty jsi jedinou trvalou nadějí našeho života. Prosíme, dávej vždy odvahu a sílu se této naděje držet a proměňovat se ke tvému obrazu. Amen

bohoslužby a setkání o Velikonocích

Výroční sborové shromáždění 16.3., Květná neděle Horní Krupá 9:00 (po bohoslužbách), v H. Brodě bohoslužby nejsou!

Pašijová cesta v Horní Krupé, úterý 18.3. ve spolupráci s ostatními církvemi, začátek 16:30, sraz u evangelického kostela

„Zelený čtvrtek“ 20.3.. – Velikonoční večeře Horní Krupá, škola, společné stolování, čtení pašijí, zpívání – pro velké i malé

Velký pátek 21.3. Horní Krupá 16:30       Havlíčkův Brod 18.00

Velikonoční neděle 23.3. s Večeří Páně Havlíčkův Brod 8.45       Horní Krupá 10.15 ostatní neděle jako obvykle

Setkání střední generace - čtvrtek 27.3. u Šilarů od 20:00, host Jan Široký, téma: Evangelická identita

Milí přátelé,

čtete Velikonoční dopis evangelického sboru v Horní Krupé a Havlíčkově Brodě. Dopis je opět delší o zprávu o sborovém životě. Letos opět postřehy o sboru popisuji skrze vděčnost vůči těm, kteří sborem žijí a pomáhají mu. A jde o víc než jen o údržbu a jakési docházení. Jde o vkládání sebe sama, toho, čím nás Pán Bůh obdaroval. Nedostali jsme to k vlastnímu obohacení, ale k šíření hodnot Božího království. To se týká vždy i těch druhých. Lidí není málo a dokresluje to fakt, že zapojit, byť jakoukoliv pomocí, se může opravdu každý. Znát cestu a po cestě jít, je rozdíl, říká jedno úsloví. Velikonoce, Kristova oběť na kříži také říká něco o tom, že spasení člověka není lacinou věcí. Tkví v ní veliká síla, ale i rozhodnutí, této záchraně pomáhat a sloužit. Ze své zkušenosti mohu říci, že každá taková služba v sobě ukrývá veliké duchovní obohacení, přátelství s druhými a především radost z růstu „dobrých věcí a zpráv“. Po letošní volbě prezidenta se mi tato skutečnost připomenula více než jindy. Jsem Pánu Bohu vděčný za tento sbor a za lidi v něm. O naší společné budoucnosti bychom rádi debatovali opět při výročním sborovém shromáždění.

V tento čas Vás především zveme ke spoluprožití velikonoční radosti z Kristova vzkříšení. Naše každodenní i nedělní radost se zakládá právě na této události.

Přejeme Vám prožít Velikonoce v soustředěném pohledu ke kříži, v radosti z odpuštění, ve sdílené lásce a povzbuzení. Přejeme Vám, aby vaše ruce i nohy byly stále svobodné pro spolupráci na Božím projektu vykoupení. K tomu Vám pomáhej náš nebeský Otec. Za celý sbor zdraví David Šorm, Váš farář.

 

Zpráva vděčnosti o životě sboru

Dopředu třeba říci, že nezapomenout na kohokoliv nebude snadné. Kdo by se nenašel tam, kde by své jméno čekal, nechť, prosím, odpustí. A nechť se třeba u mne připomene. Na prvním místě je potřeba děkovat Hospodinu, že tento pestrý sborový život umožnil. Neberu to jako samozřejmost, ale veliký dar. Bez jeho stálé přízně, by bylo vše marné.

bohoslužby (Havlíčkův Brod 8.45, Horní Krupá 10.15)

Vážím si všech, kteří přicházejí i nepravidelně načerpat povzbuzení, inspiraci i upomenutí z Božího slova pro svůj život. Jsou to členové sboru i jeho příznivci a různí návštěvníci. Děkuji presbyterům za zodpovědnost s jakou bohoslužby společně připravujeme. Děkuji hudebnímu doprovodu pravidelnému i občasnému: Miloslav Blažek, Miriam Horáková, Petr Konvalinka, Věra Frycová, Daniel Horák, Martina Mičková, Michal Šupita (t.č. v Indii), Barbora Mičková. Cením si otevřenosti sboru pro nové písně (zejm. s kytarou) i nové prvky při bohoslužbách (sešit na přímluvy, více písní). Vážím si rodičů, kteří chodí společně na bohoslužby se svými dětmi, neméně na ty rodinné s kázáním pro děti. Děkuji těm, kteří se podílejí na úklidu prostor, vytápění a jejich údržbě. Děkuji věrným, poctivým a hravým nedělkářům: Miriam Horáková, Hugo Pelikán, Lída Cicková, Petr Kudla, Pipkovi, Šilarovi, Zuzka Cunderová, Terezka Mičková, Jirka Červinka.

biblické hodiny pro děti (HK: úterý 14.30, HB: čtvrtek 15:30)

Zde chci poděkovat nejprve dětem za to, že se naše společné schůzky naplňují smíchem, radostí, humorem, pomocí menším (slabším) a kamarádstvím. Jejich otázky po víře a Bohu někdy faráře zaskočí a samotného jej vedou k novému promýšlení evangelia. Děti si vždy vzpomenou na ty, kteří jsou nemocní. Značná část z nich nejsou členy sboru a to dává tušit, že nejde ani tak o „náboženskou nalejvárnu“, ale o společnou radost z toho, co a kdo všechno nás spojuje a dává nám bezpečí a oporu v životě. Děkuji rodičům za jejich ochotu děti vést ve víře, ukazovat jim v životě Boží moc a neméně také za trpělivost při praní „zelených kolen“ na kalhotách. Naše společné hry bývají výživné.

biblické hod. pro dospělé (HK, úterý 18.00, HB, středa 16.00)

Děkuji všem, kteří v životě nesledují jen noviny politické, ale i noviny Božího království. Kdo se nenechávají uhranout jen televizními seriály, ale biblickými příběhy, které vyprávějí o lidském životě pravdivěji a poutavěji než cokoliv jiného. Evangelická víra stojí a padá na četbě, promýšlení a modlitbě nad biblí. Slepé cesty křesťanské víry začínají tam, kde se bez bible chceme obejít. Kdo na biblickou přichází s otázkami, zpravidla odchází s dobrými a pevnými odpověďmi. Kdo přichází s pevnými odpověďmi, odchází s otázkami. Děkuji všem také za připravovaná občerstvení. Dodává to biblickým pohostinnost, která tam neodmyslitelně vedle vzájemnosti patří. Vděčnost patří rozvíjejícímu se společenství biblických v HB a neztenčující se pozorné atmosféře v HK.

(ne)konfirmační dorost (středa 17:45, H.K. – při účasti dětí z HB střídání)

Děkuji dorostu za odvahu hledat svou samostatnou cestu ve víře a ke Kristu. Závorka však značí jednu důležitou změnu. Toto společenství je určeno i těm, kteří o křtu či konfirmaci zatím neuvažují. Zván je opravdu každý, kdo hledá společenství dětí staršího školního věku (cca 7-9 třída), chce se něco dozvědět o bibli, dějinách víry, desateru... hrát deskové hry a především se skvěle pobavit.

mládež (na různých místech v pátek od 20.00)

Mládeži děkuji jako takové. Děkuji našim pravidelným hostům: Monče, Vladovi, Zuzce, Páje. Děkuji těm, kteří kouzlo mládeže objevují a sklízí v kamarádství plody své věrnosti vůči ní: Hugo, Miriam, Lukajda, Jura, Eliška, Jana, Terezka, Martina, Jirka. Mládeži děkuji zvláště za organizaci tábora pro děti. Je to radost vést takový tým. Děkuji za skvělé loutkové divadlo pro děti na Den země.

letní setkání dětí na Zbytově (první týden v červenci)

Děkuji mládeži, děkuji novým vedoucím, kteří se plnohodnotně do tábora zapojili. Jejich nasazení v těchto dnech nabírá opět na obrátkách, neboť se tábor blíží. Zvláště děkuji kuchařkám: Lucii Šormové, Jitce Klepetkové. Děkuji rodičům, kteří dětem tábor umožní. Dávají tak najevo, že budování společenství dětí je pro ně i náš sbor „prázdninovou“ prioritou.

střední generace (jednou měsíčně od 20.00)

Děkuji všem, kteří ochotně nabízí přístřeší v domácnostech pro naše setkávání. Myslím, že jejich pohostinnost a odvaha je odměněna radostí z toho, že jejich dům může sloužit širší rodině sboru. V loňském roce se uskutečnilo u: Červinků, Horáků, Šilarů, Kořánů. Jsem také rád, že střední generace zve i své známé a přátele. Témata a hosté zpravidla překračují obzor našeho sboru a leckdy i víry.

schůze staršovstva (čtvrtek od 19.15)

Zde bych chtěl poděkovat všem, kteří ochotně nesou na svých bedrech zodpovědnost a starost o sbor, kteří vydrží na schůzích aktivně projednávat jednotlivé body i po těžké práci a s vědomím časného stávání: do práce i k dětem. Bez jejich ochoty by se ve sboru málo co uskutečnilo. Také děkuji za moudrost i odvahu v plánování a realizaci proběhnuvších rekonstrukcí krupského kostelíka. Byla to pro nás cenná zkušenost i pro nové úkoly a plány, jak sbor rozvíjet a budovat do budoucnosti.

Tabita, setkání žen (měsíčně, HB, čtvrtek od 16:00)

Děkuji za ochotu a odvahu Janě Horákové a Lídě Cickové, s jakou přišli s novou myšlenkou i s jejím uskutečňováním.

Setkávání maminek s předškolními dětmi (každou lichou středu od 9:30 v HB)

Jitce Černé, Jitce Klepetkové, Lucii Šormové děkujeme za ochotu při pořádání pravidelného setkávání maminek s předškolními dětmi v brodské modlitebně. Tento „batolecí příslib“ je skutečnou radostí a osvěžením pro každého rodiče.

Vděčnost různá nikoliv hrůzná

Děkuji všem, kteří se v minulém roce aktivně zapojili do společných brigád na opravu kostela. Přišli a pomohli i tací, kteří členové sboru nejsou. Za to jim patří velký dík. Nejvíc nesli kůži na trh: Pavel Klepetko, Zdeněk Danielka a Josef Černý. Jejich odvahy si dnes cení nejen sbor, ale i všichni, kteří při oslavách výročí postavení kostela si náš kostelík zamilovali. Mnoho lidí se také ochotně zapojilo při organizaci sborových oslav: stavba stanu, pohoštění, výzdoba kostela, zaopatření holandské návštěvy, program pro děti.

Janě Horákové děkujeme za přesné vedení sborového účetnictví, Blahoslavu Kudlovi a Petrovi Kudlovi za pokladní služby (každou neděli!)

Danielu Horákovi děkujeme za pečlivé vedení a správu internetových stránek sboru.

Výstavba dětského hřiště na farní zahradě bude letos pokračovat. Prozatím chci velmi poděkovat Petrovi Bártovi za jeho krásně vytesané krokodýli pro pískoviště. Děkuji rodině bratra kurátora Horáka za jejich permanentní službu při opravách a údržbě budov a všeho, co k tomu patří. I jim vděčíme za nový odtok pro dešťovou vodu z fary, sekání louky pod školou, zatápění, úklid... Bratrům Jendovi a Mirkovi Kudlovi děkujeme za opravu kamenné zdi mezi farou a školou.

Děkuji brigádníkům za jejich ochotnou práci v lese.

Sestře Häuszlerové mnozí z nás mohou děkovat za její tichou, nenápadnou a věrnou službu, např. při výrobě a předávání gratulací k narozeninám. Vděčnost „obdarovaných“ je v Havlíčkově Brodě znát a přispívá k růstu tohoto společenství.

Manželům Gemzovým, Mičkovým, Věře Červinkové, s. Häuszlerové a dalším děkujeme za péči, kterou ochotně věnují sestře farářové Dittrichové. Té přejeme pevné zdraví.

Děkujeme za vaše finanční dary, bez kterých by sbor nemohl fungovat. Počet salárníků a dárců sboru se v loňském roce nepatrně zvýšil.

Děkuji neméně své rodině za jejich trpělivost ve chvílích, kdy jsem s Vámi a pro Vás a tudíž nejsem s nimi. Manželce Lucii děkuji za drobnou ale stálou pomoc při výrobě kostýmů, rekvizit, hraček, plakátů, přípravě občerstvení a za otevřenost pro všechny příchozí návštěvníky fary.

Tuším, že mnozí z vás teď budou chodit za mnou a děkovat mé osobě. Vaši vděčnost nejraději přijmu ve vašem zapojení do sborového života, v přinášení nových impulsů a nápadů, přebírání drobných úkolů a povinností. S naší rozrůstající se rodinou to bude i nezbytné. Děkuji za Vaše modlitby nejen za mou osobu a rodinu, ale především celý sbor. Někdy cítím, že jsme neseni zejména těmi modlitbami.

Výhled, co nás čeká a nemine

V letošním roce nás čeká především začátek změny v organizování sborového života, která bude znamenat, že každá podstatná oblast života a práce ve sboru bude mít své odpovědné osoby z řad členů sboru, ať již půjde o vedení a organizaci v práci s dětmi, mládeží, bohoslužby, údržba, hudba, křesťanská služba, apod.

Ze stavebních nás čeká „dotažení“ oprav v kosele, vymalování (během jara) v brodské modlitebně, pokračování ve výstavbě dětského hřiště. Pokud zbudou síly a čas, pak bude třeba začít pracovat na krupské škole. Při všech stavebních pracech bude opět potřeba každá ochotná ruka. S krupskou školou si budeme letos připomínat dvojí výročí: před 140 lety ji členové sboru postavili a před 120 lety do základů vyhořela. Její znovupostavení netrvalo ani rok.

I letos nás čekají různé sborové akce pro všechny generace. V září bude náš sbor v Horní Krupé hostit návštěvníky z celého Horáckého seniorátu při „Seniorátním setkání všech generací.“ Tato akce svým rozsahem bude podobná loňským oslavám kostela. Prosíme opět všechny ochotné ruce o pomoc.

pozvánka na další akce

(viz http://horni-krupa-dr6.evangnet.cz/)

15.3. – Pašijová hra o.s. Benediktus v Chotěboři (u kaple sv. Anny), 19.15
18.3. – Pašijová cesta v Horní Krupé, sraz před evangelickým kostelem v 16:30
19.4. (sobota), odpoledne – Den země – brigáda pro přírodu v H.K. pro děti, rodiče a mládež s doprovodným programem a občerstvením.
květen – soustředění dorostu a mládeže společně se sázavskými v Jiříkově
11.5. (neděle) – svatodušní neděle, vysluhována Večeře Páně
červen – volejbalový turnaj v Novém Městě na Moravě
22.6. (neděle) – Rodinná neděle, rozloučení se školním rokem (Buřtová neděle) bohoslužby, zábavný program pro děti
28.6.-5.7. – letní setkání dětí na Zbytově (tábor)
13.7.-19.7. – Voda mládeže (sjíždění Otavy)
24.8.-30.8. – Pobyt mládeže v Hradišti u Nasavrk
20.9. (sobota) – Seniorátní setkání všech generací – tzv. Pouť v Horní Krupé
- podzim: Drakiáda pro děti, rodiče a mládež

Každému, kdo se nemůže jakkoliv dopravit, nabízíme odvoz na bohoslužby. Členové sboru jsou připravení na Vaše oslovení a rádi Vás na bohoslužby a z nich dopraví. Informujte se, prosím, telefonicky na faře.

Pokušení na poušti, jak by se podle mládeže odehrálo dnes

K vyhladovělému bezdomovci přijde pokušitel a vezme ho do supermarketu. Procházejí spolu mezi regály. „Stačí natáhnout ruku a můžeš mít, co chceš. Nemusíš za nic platit, nikdo tě neuvidí a je to bez práce“; říká pokušitel. „To neudělám, neboť je psáno: Nepokradeš“; odpoví bezdomovec.

Bezdomovec odmítá a pokušitel ho dovede do bývalého zaměstnání a nabídne mu místo ředitele, s tím, že z bývalého ředitele udělá bezdomovce. „Vždyť je psáno: „Oko za oko, zub za zub.“ Bezdomovec ho opět odmítne slovy: „Je také psáno: Milovati budeš bližního svého jako sebe samého.“

Pokušitel tedy vzal bezdomovce na další místo, byla to jedna luxusní vilka. „Tady ti dám vše, co si jen přeješ. Budeš mít střechu nad hlavou, dostatek jídla a už nebudeš sám na ulici. Má to ale jednu podmínku. Musíš se modlit ke mně. Bezdomovec mu odpoví: „Jdi mi z cesty, neboť je psáno: Hospodinu, Bohu svému, se budeš klanět a jeho jediného uctívat.“