Českobratrská Církev
Evangelická
Horní Krupá a Havlíčkův Brod

Maličcí jsou ti, kteří právě pod těmi břemeny si uvědomí pokoru a své meze. Ti kteří si svou životní káru nechtějí tlačit sami, ale s dětskou důvěrou se obrací k Ježíši Kristu. Však on zve: „pojďte ke mě všichni, kdo se namáháte jste obtíženi břemeny, a já vám dám odpočinout.“

kázání Jana Johny Širokého ze 9.4.08, na které mnozí rádí vzpomínáte. Nyní jej máte k přečtení i na stránkách.

Vykoupat a uspat děti. A pak si sednout, vybrat si jeden žalm a na ten napsat svou parafrázi. Jeden z večerů na kurzu rodičů s dětmi v Herlíkovicích.

Apoštol Pavel Ježíšovu smrt přirovnává k situaci člověka, který předtím než zemřel, sepsal závěť. To první a nejdůležitější, co tímto přirovnáním apoštol říká: Zůstavitel Ježíš má na srdci blaho těch, kteří tu zůstanou.

tentokrát uskutečněná v evangelickém kostele pro velice zimní počasí (k Jelení studánce půjdeme snad jindy)

pro členy a přátele sboru Českobratrské církve evangelické v Horní Krupé a Havlíčkově Brodě, kde naleznete velikonoční úvahu, oznámení o velikonočních akcích sboru a také zprávu o životě našeho sboru za uplynulý rok.

Střední generace evangelického sboru

v Horní Krupé a Havlíčkově Brodě

Vás srdečně zve na setkání

s  Janem Johnym Širokým a tématem

„ Evangelická identita, kdo jsme a čemu věříme“

 

 

u Šilarů v Hurtově Lhotě

(info. tel.: 739 244 611 )

ve čtvrtek 27.3. od 20:00

Johny (nar. 5.5. 1939) je nám známým farářem se zvučným hlasem, s láskou k vlakům, detektivkám, puzzle, a s trpělivostí v tom, co život přináší. Naposledy farářoval v Sázavě, nyní bydlí v Chotěboři. Má dceru Alžbětu a dlouhá dvojčata Jakuba a Ondřeje (krom toho z prvního manželství ještě dcery Martinu, Hanu a Kristinu a syna Samuele, od nich 12 vnoučat a jednu pravnučku).

letos by se dal nazvat: "O pomoci, břeclavském nádraží a nalezeném hrobu lidské vzájemnosti"

Příběhy, které společně psali učastníci zbytovského pobývání při jednom zamyšlení. Není jednoduché vcítit se do druhých, naladit se na jejich vlnu a pokračovat ve vyprávění příběhu, který začal někdo jiný, a přitom zůstat autentický, být sám sebou. Stejně tak není snadné vcítit se do příběhu života Ježíše Krista. Nikdo není dokonalý. Ale každá snaha a pokus přiblížit se druhým a Kristu dává vzniknout něčemu krásnému, co je možné zakoušet už teď.

Většina z nás jsou určitou měrou pod vlivem nábožného ducha (církevnictví). Pavel nás vyzývá: zkoušejte sami sebe, zda jste ve víře, sami sebe prověřujte (2 Kor 13,5). Projděme si následující znaky a prověřujme se.